Lež, bizarní, absurdní. Analytici se podívali na Putinův projev

Za „lživý narativ“ označili analytici tvrzení, že Západ inicioval konflikt na Ukrajině v roce 2014. Putin o období tzv. Euromajdanu ve čtvrtek mluvil jako o „krvavém a protiústavním“ a Západem organizovaném státnímu převratu.

ISW také odmítl tvrzení o ruských obavách z rozšiřování NATO a připomněl svou dřívější analýzu, podle níž nynější invaze - stejně jako ruské obsazování ukrajinského území v roce 2014 - nebyla vyvolaná strachem ze Severoatlantické aliance, ale šlo v ní o rozšíření moci Ruska.

Putin podle analýzy před zahájením nynější invaze věřil, že se mu podaří zničit ukrajinskou státnost a ještě navíc rozklíží NATO. Tyto cíle podle analytiků sleduje i dál.

Tvrzení ISW o tom, že nešlo o údajnou hrozbu NATO a že má ruský prezident daleko větší plány, podporují podle analytiků i Putinova slova o nastolení nového světového řádu.

Putin ve čtvrtek mluvil o tom, že ukrajinská krize „není územní konflikt“, že Rusko má největší území na světě, nemá zájem dobývat další a že nejde ani o nastolení regionální geopolitické rovnováhy.

„Otázka je mnohem širší a zásadnější: bavíme se o principech, na kterých bude založen nový světový řád,“ řekl dále Putin.

ISW si všímá i vyjádření Putina ke smrti bývalého šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. „Doslova před pár dny mi šéf vyšetřovatelů (Alexandr Bastyrkin) hlásil, že v tělech obětí letecké katastrofy se našly střepiny ručních granátů,“ uvedl šéf Kremlu.

Analytici to označili za „bizarní vysvětlení“, jež má podle nich zřejmě odvést pozornost od Kremlu. „Je pravděpodobně pokusem obvinit Prigožina ze své vlastní smrti a smrti jeho druhů a ještě více ho znevážit mezi jeho zbývajícími příznivci,“ uvedl ISW.

Ruský prezident se také vyjádřil k soukromým žoldnéřským skupinám, mezi které patří i wagnerovci. Ve svém projevu naznačil, že jejich budoucnost není vůbec jasná.

Podle Putina tyto skupiny vůbec neexistují, což vysvětloval tím, že „v Rusku nyní nejsou zákony o soukromých vojenských společnostech“. ISW toto tvrzení označil za „absurdní“.

Analytici si všímají i toho, že Putin zabrousil i na jadernou notu. „Myslím, že nikoho se zdravým rozumem a jasnou pamětí nenapadne použít jaderné zbraně proti Rusku,“ řekl Putin.

„Slyším výzvy začít zkoušky jaderných zbraní, vrátit se k testování,“ dodal s tím, že by Ruská federace jaderné zbraně použila jen v případě odvetného úderu nebo v reakci na existenční ohrožení Ruska.

K tomu ISW uvedl, že Kreml používá jadernou rétoriku jako nátlakovou strategii. Tou chce přimět Spojené státy a jejich spojence k nátlaku na Ukrajinu, aby začala jednat s Ruskem. ISW toto téma uzavřel s tím, že ruské použití jaderných zbraní na Ukrajině je „nadále nepravděpodobné“.

Ruský prezident se vyjádřil i k ukrajinským ztrátám, které podle něj činí „více než 90 tisíc vojáků, přes 500 tanků a skoro 1900 obrněných vozidel“.

ISW k tomu poznamenal, že ruští představitelé ukrajinské ztráty často zveličují ve snaze vykreslit ukrajinskou protiofenzivu jako neúspěšnou. Podobně se to ale dá čekat i na ukrajinské straně.

Vlastní ztráty nezveřejňuje, nebo tak činí jen velmi výjimečně, ani jedna z válčících stran.

Jen několik desítek minut před Putinovým projevem, který se o tři hodiny zpozdil oproti původnímu plánu, zaútočila ruská armáda na ukrajinskou obec Hroza, ve které zabila nejméně 51 lidí včetně šestiletého chlapce.

Šéf místní oblastní správy Oleh Syněhubov označil útok za jeden z „nejkrvavějších zločinů“ v regionu. „Nepřítel se dopustil dalšího válečného zločinu v Charkovské oblasti,“ napsal Syněhubov na Telegramu.

„Od začátku války na Ukrajině jsme svědky ruských zvěrstev včetně útoků na civilisty. Dnešní ostřelování Charkovské oblasti, při kterém zemřelo i šestileté dítě, je toho důkazem. Tragické statistiky z obce Hroza už teď hlásí, že zbytečně přišel o život každý sedmý obyvatel,“ napsalo na sociální síti X, dříve známé jako Twitter, české ministerstvo zahraničí.