Článek
„Myslím, že letošní Nobelova cena za mír jasně ukazuje, v jakém světě žijeme. A jasně symbolizuje neformální varování Ruské federaci, která jako vždy aktivně používá jaderné vydírání k dosažení svých mezinárodních politických cílů,“ citovala Podoljaka agentura Reuters.
„Nobelův výbor podle mého názoru poukazuje na dnešní hlavní problém, jeden z hlavních problémů, který je spojen s Ruskou federací. Žádné jaderné vydírání ani sebemenší pomyšlení na to, že použití jaderných zbraní je možné, o tom netřeba mluvit. Je to signál pro Ruskou federaci: buďte opatrní, jinak budete čelit vážným následkům,“ dodal Zelenského poradce.
Rusko hrozí jaderným úderem proti zemím, které pomáhají Ukrajině
Podoljak si přitom loni postěžoval, že USA a další západní země postupovaly špatně, když Ukrajinu po rozpadu Sovětského svazu přesvědčily, aby se vzdala jaderných zbraní na svém území výměnou za bezpečnostní záruky ze strany Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin naposledy na konci září na zasedání Stálé rady o jaderném zadržování pohrozil jaderným úderem v případě útoku nejaderného státu na Rusko, který bude podporovaný jadernou mocností. Tuto možnost, zjevně míněnou jako hrozba Západu podporujícímu napadenou Ukrajinu, obsahuje nová ruská jaderná doktrína.
Medvěděv zase letos například prohlásil, že pokud Rusko prohraje na Ukrajině a bude přinuceno vrátit se k hranicím z roku 1991, pak pomocí své jaderné triády v rámci nevyhnutelné války se Západem zaútočí na Kyjev, Berlín, Londýn i Washington.
Předchozí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg letos ještě před svým odchodem z funkce zase vzkázal, že Aliance jedná o rozmístění dalších jaderných zbraní v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska a Číny. „Cílem NATO je samozřejmě svět bez jaderných zbraní, ale dokud budou tyto zbraně existovat, zůstaneme jadernou aliancí, protože svět, kde Rusko, Čína a Severní Korea mají jaderné zbraně, a NATO je nemá, je nebezpečnější,“ řekl tehdy.