Léčba běženců může stát až tři miliardy ročně

Podle generálního ředitele VZP Zdeňka Kabátka a předsedy správní rady VZP Toma Phillipa, poslance za KDU-ČSL, se léčba jednoho sta tisíc běženců může pohybovat mezi miliardou a miliardou a půl korun za rok.

VZP už k pondělku zaregistrovala necelých 153 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, největší skupinou jsou děti do deseti let. Každý z nich by tak mohl ze zdravotního pojištění průměrně vyčerpat až 15 tisíc korun ročně. Kvalifikovaný odhad zatím je, že do ČR by mělo v nejbližší době přijít až 200 tisíc ukrajinských migrantů.

Kabátek i Phillip se shodli na tom, že systém veřejného zdravotního pojištění by měl příliv běženců z Ukrajiny zvládnout.

„Pokud budou náklady srovnatelné s českými občany, odhadujeme náklady na jednu až jednu a půl miliardy v případě sta tisíc běženců,“ řekl Kabátek. Ujistil přitom, že systém zdravotního pojištění zůstane stabilní.

„Přeskočili jsme z jedné mimořádné situace, jako byl covid, do druhé, která je mnohem závažnější, ale máme všechny předpoklady k tomu, aby to zdravotnictví zvládlo, aniž by došlo ke zhoršení dostupnosti péče pro občany ČR,“ řekl šéf VZP. „Vzhledem k tomu, že předpokládáme, že většina Ukrajinců tu brzy začne pracovat, nemusí být dopady nijak fatální,“ dodal.

„Neděsme se navzájem, prchají sem hlavně mladé ženy s dětmi a náklady na jejich pojištění nejsou extrémně vysoké,“ doplnil Phillip. Uprchlická krize do ČR přichází ve chvíli, kdy chce vláda Petra Fialy (ODS) od července snížit platby za státní pojištěnce na úroveň loňských 1760 korun.

Zvýšení těchto plateb o 200 korun od ledna letošního roku prosadil minulý kabinet Andreje Babiše (ANO). I toto snížení by podle Phillipa nemělo systém veřejného zdravotního pojištění ohrozit. „Snížení plateb za státní pojištěnce bude řešeno valorizací, valorizační zákon je už napsaný,“ řekl předseda správní rady VZP. Zákon má ale platit až od ledna příštího roku.

Snížení plateb za státní pojištěnce kritizuje opozice, za jejich navýšení se ale přimluvil i expředseda TOP 09 a místopředseda správní rady VZP Miroslav Kalousek. „Počet uprchlíků u nás může narůst až na 450 tisíc. To mimo jiné znamená vyšší výdaje veřejného zdravotního pojištění o cca 16–17 miliard korun za rok. Asi bude nezbytné přehodnotit výši platby za státní pojištěnce,“ napsal na Twitter Kalousek.

Podle čísel VZP zaregistrovala k pondělnímu ránu pojišťovna 152 700 uprchlíků z Ukrajiny. Nejvíc jich je v Praze (přibližně 39 tisíc), následuje Jihomoravský kraj (15 tisíc) a Středočeský (14 tisíc). U největší pojišťovny se zaregistrovalo přibližně 95 procent ze všech ukrajinských uprchlíků. Mezi nimi je 68 125 dětí do osmnácti let, z toho necelých 41 tisíc mladších deseti let. Ze zbývajících 84 567 dospělých je 67 396 žen.

Sněmovna minulý týden schválila soubor zákonů zjednodušeně nazvaný „lex Ukrajina“. Jednou z norem je právě zákon o pojištění běženců. Ti získají pojištění na základě udělení víza o strpění, ovšem se zpětnou platností třicet dní. Znamená to, že stát proplatí zdravotní úkony získané měsíc před získáním těchto víz.

„Veškeré výkony provedené po dobu třicet dní před udělením víz, tedy vyšetření, ošetření i potřebné léky, budou plně hrazeny,“ řekl novinářům Phillip. Ukrajinské děti, které se v Česku narodí, budou mít automaticky nárok na šedesát dní pojištění, do té doby, než rodiče vyřídí vízum.

Jak už Právo v sobotu informovalo, z přílivu dětí z Ukrajiny mají obavu především pe­diatři, kterých v Česku ubývá a mají vesměs plné kapacity. Velké procento jich také je důchodového věku. Očekává se, že v České republice může skončit kolem stovky tisíc ukrajinských dětí.

Kabátek řekl, že se zatím neuvažuje například o finanční motivaci pediatrů, kteří budou tyto děti ošetřovat. „Zatím jde o zvládnutelný objem. Nepřipravujeme žádný speciální bonifikační mechanismus, ale nejsme schopni předvídat, jak dlouho bude tato situace trvat. Pokud by trvala déle, je namístě o bonifikaci uvažovat,“ uvedl Kabátek.

Strach ze zahlcení ordinací ukrajinskými běženci mají ale i praktičtí lékaři. „Odhady hovoří až o čtyřech milionech ukrajinských uprchlíků, velká část jistě najde domov právě v ČR. Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale a my se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít,“ prohlásil včera předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu, proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ obává se Šonka.