Článek
Lavrov ještě loni v červenci na Radě bezpečnosti OSN obviňoval Washington, že dělá vše pro to, aby „vyhodil do povětří“ světový řád, „aby zadržel Rusko, Čínu a další země, jejichž nezávislá politika je považována za výzvu hegemonii“ Spojených států, uvedla tehdy agentura AP.
Takovou rétoriku přitom Lavrov zaujímal po celou dobu ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Zkraje července 2022 prohlásil, že západní země, včetně USA, umožňují kvůli „zjevné rusofobii“ poškození světové ekonomiky sankcemi, které Západ uvrhl na Rusko kvůli jeho válce.
Spojené státy následně obvinil, že mohou za diplomatický kolaps mezi Moskvou a Washingtonem. „Pokud nechtějí mluvit, je to jejich volba,“ komentoval tehdy situaci podle deníku The New York Times.
Rusko rozeslalo pozvánky na oslavy Dne vítězství. Orbán ji nedostal, Fico ano
Rusko nikdy nepřiznalo svoji vinu ve válce proti Ukrajině. Jako důvod často uvádí ochranu ruskojazyčného obyvatelstva či argument, že Ukrajina byla přece vždycky součástí Ruska. Lavrov nicméně v únoru 2023 přišel s netradičním důvodem, když řekl, že za válku na Ukrajině může „americká výjimečnost“.
„Tato výjimečnost, toto absolutní přesvědčení o jejich neomylnosti a nadřazenosti: jsem si jistý, že to je hlavní důvod, proč nyní čelíme národům, které proti nám vedou proxy (zástupnou) válku prostřednictvím kyjevského režimu,“ uvedl tehdy podle týdeníku Newsweek šéf ruské diplomacie.
To vše Lavrov řekl v době, kdy byl v Oválné pracovně Joe Biden. S nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu, který do něj usedl letos 20. ledna, se ale tato rétorika značně změnila. V posledním rozhovoru, který Lavrov poskytl serveru Krasnaja Zvezda, už ale za všechno může Evropa, která jako jediná nechce mír. USA jej naopak chtějí.
„Posledních 500 let všechny tragédie světa vznikly v Evropě nebo se staly díky evropské politice. Kolonizace, války, křižáci, krymská válka, Napoleon, první světová válka, (nacistický vůdce) Adolf Hitler. Podíváme-li se na to zpětně, Američané nehráli žádnou výbušnou roli a už vůbec k ničemu nepodněcovali,“ prohlásil Lavrov minulý týden v rozhovoru, z něhož cituje server RBC.
Toto prohlášení je tak v přímém rozporu s tím, co tvrdil v posledních třech letech. Přichází také po dvou oficiálních jednáních mezi ruskou a americkou delegací. První proběhla v saúdskoarabském Rijádu, kde tu americkou vedl šéf diplomacie Marco Rubio, kdežto tu ruskou právě Lavrov. Podruhé se pak Rusové s Američany v jiném složení sešli v tureckém Istanbulu.
Kromě toho prezident Trump 12. února telefonicky hovořil s ruským vůdcem Putinem. Ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému volal ve stejný den. Krátce po telefonátu s Putinem Trumpova administrativa oznámila, že se Trump chce s Putinem osobně sejít. Prozatím není jasné, kdy k osobnímu setkání dojde.
Trump se mezitím sešel se Zelenským v Bílém domě, kde mělo dojít k podpisu dohody o minerálech mezi oběma zeměmi. K tomu ale nedošlo, neboť prezident Trump, který chtěl původně schůzku zrušit a musel ho přesvědčovat francouzský prezident Emmanuel Macron, aby tak neučinil, slovně přepadl se svým viceprezidentem J. D. Vancem Zelenského.
Tuto schůzku, jak uvedla BBC, popsal například americký demokratický senátor Chris Murphy jako plánované přepadení s cílem pomoci „brutálnímu ruskému diktátorovi“.
Mlžení před vyjednáváním? Rusové popírají Američany a Američané Rusy
