Článek
„Jako v každé situaci, kdy jsou použity ozbrojené síly, vše samozřejmě skončí smlouvou, ale parametry této smlouvy budou určeny fází bojů, ve které se tato smlouva stane skutečností,” řekl Lavrov.
Šéf ruské diplomacie dodal, že návrhy Ukrajiny, které mu byly sděleny během rozhovorů v Istanbulu 29. března, vnímal velmi kladně.
Na východě Ukrajiny přituhuje, Rusové se snaží obklíčit ukrajinské pozice
Ukrajinská delegace tehdy navrhla ruské straně systém bezpečnostních záruk. Pokud by fungoval, Kyjev odsouhlasí neutrální status Ukrajiny.
Lavrov tvrdí, že do vyjednávacího procesu následně zasáhli Britové a Američané a začali Ukrajincům vysvětlovat, jak znění svých návrhů změnit.
Výbuchy v Podněstří zničily vysílače pro ruské programy
Jako příklad uvádí údajnou změnu ve formulaci otázky vojenských cvičení.
„V istanbulském dokumentu stálo, že 'na Ukrajině nebudou žádné cizí vojenské základny a žádná cvičení za účasti cizích ozbrojených sil, s výjimkou souhlasu všech garantujících zemí této smlouvy včetně Ruska' – to tam bylo explicitně,” řekl Lavrov.
Ve verzi, kterou Ukrajinci následně poslali, už tam podle Lavrova stálo „s výjimkou souhlasu většiny garantujících zemí”.
Rusko souhlasilo, že nebude mít veto
Zda k výměně dvou slov skutečně došlo, nebo při jednání v Istanbulu došlo k nedorozumění, nelze ověřit. Skutečností ale je, že po oněch rozhovorech ukrajinský vyjednavač Oleksandr Čalyj médiím sdělil, že Rusko nebude mít mezi budoucími garanty žádné výsostní postavení, a tudíž ani právo veta. V situaci, kdy má být hlasování jednomyslné, každá ze stran má z principu právo veta.
Zdůraznil, že s tím Rusko souhlasilo.
Rusko nemá mít při garanci bezpečnosti Ukrajiny právo veta
„Bez ohledu, jak to zní, bude to (jen) další strana. Z hlediska mezinárodního práva, z hlediska právní dohody o bezpečnostních zárukách Ukrajiny bude jedním z ručitelských států,” řekl Čalyj.
Kdo všechno by se mohl stát „ručitelským státem” a kolik jich bude, není přesně jasné. Hovoří se o Francii, Británii, Kanadě, Německu, USA, ale i Polsku, Turecku nebo třeba Izraeli.
Mírová jednání uvázla na mrtvém bodě poté, co Ukrajina obvinila Rusko ze spáchání válečných zločinů masakrováním civilistů v obcích poblíž hlavního města Kyjeva.
Zelenskyj Rusku: Pokud zemřou mariupolští obránci, končíme všechna jednání
Kreml minulý týden uvedl, že na Ukrajinu odeslal dokument obsahující požadavky, kterými si Rusko podmiňuje ukončení bodů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že žádný takový dokument neobdržel.
V úterý se má v Moskvě sejít generální tajemník OSN António Guterres s ruským prezidentem Putinem a jednat o způsobu ukončení války.