Článek
Kuleba v rozhovoru, který zveřejnil list Ukrajinska pravda, konkrétní možná místa schůzky hlav států nezmínil. Uvedl, že Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem „třeba už zítra”.
Ukrajinské stanovisko je podle něj jasné ke všem otázkám a ukrajinská strana je na případný summit připravena.
Ministr vysvětlil, že pokračující rozhovory o míru mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači narážejí na řadu problémů, které sami vyjednavači nemohou vyřešit.
„Mohou sedět a hledět na sebe třeba 25 hodin denně a něco si říkat, ale nemají mandát k vyřešení všech otázek,” konstatoval. Proto by podle něj bylo logické, aby se setkali vůdci obou zemí, dohodli se na klíčových záležitostech a vyjednavači by pak doladili detaily. K tomu už Ukrajinci vyzvali dříve.
Sejděte se se mnou, ale ne na 30 metrů, vyzval Putina Zelenskyj
„Zatím tak tomu není, a tak pokračujeme v naší práci, tedy děláme vše pro to, aby na jednáních byla pozice Ukrajiny co nejsilnější," zdůraznil Kuleba.
Kvůli tomu ozbrojené síly způsobují nepříteli ztráty, diplomaté organizují dodatečné sankce a také spolu s ministerstvy obrany spolupracují při zajištění dodávek nezbytných zbraní pro posílení obrany země.
„Vše se soustřeďuje na tyto věci, prezident Zelenskyj, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministerstva obrany a zahraničí – všichni pracují na tom, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici. To je teď klíčové,” řekl Kuleba.
Polsko navrhne mírovou misi NATO na Ukrajinu
Kreml znovu obvinil Ukrajinu, že se prý snaží protahovat vyjednávání o míru. „Kyjevský režim se snaží všemi možnými způsoby zdržovat vyjednávací proces a předkládá stále nereálnější návrhy,” uvedla ruská prezidentská kancelář k telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a německým kancléřem Olafem Scholzem.
Ten podle kancléřství znovu vyzval Putina k příměří, zlepšení humanitární situace na Ukrajině a usilovnějšímu hledání diplomatického řešení.
Rusko útokem na Ukrajinu před 23 dny rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle ukrajinských úřadů vyžádal životy už tisíců vojáků a civilistů včetně více než stovky dětí. Více než tři miliony Ukrajinců před válkou uprchly do zahraničí.