Článek
Milanović řekl, že nechce, aby jeho země čelila možným hrozným důsledkům války na Ukrajině. Západní postup vůči Ukrajině označil za „hluboce nemorální“, protože prý nepřináší řešení války.
Ukrajina se už 11 měsíců brání ruské invazi. Západ na Rusko uvalil sankce a napadený stát podporuje dodávkami zbraní, bez nichž by Ukrajina neměla šanci na úspěch. Mírová jednání, která by počítala se stažením okupantů, Rusko odmítá.
Milanović při návštěvě kasáren ve městě Petrinja dodal, že dodávky německých tanků na Ukrajinu by mohly posloužit jen tomu, aby se Rusko ještě více sblížilo s Čínou.
Dokud budou Rusové ovládat Krym, Ukrajina nebude v bezpečí, řekl americký generál
Možnost osvobození celého okupovaného území, jak ho požaduje Kyjev, odmítl. „Je jasné, že Krym nebude nikdy částí Ukrajiny,“ poznamenal. Podle něj je šílenost věřit, že Rusko může být poraženo v konvenční válce.
Současně Milanović zkritizoval Západ za údajně dvojí standardy mezinárodní politiky, protože postupoval jinak v případě Kosova, jehož vyhlášení nezávislosti uznal, a jinak v případě Krymu, který před připojením k Rusku také vyhlásil nezávislost, jež uznána nebyla. „Uznali jsme Kosovo proti vůli státu, jemuž Kosovo patřilo,“ řekl.
Rusko anektovalo Krym v roce 2014 po pseudoreferendu, jež se konalo na poloostrově, který už kontrolovala ruská armáda. Podobný postup zkoušejí Rusové i u dalších ukrajinských území.
V prosinci chorvatští poslanci odmítli návrh, aby se země připojila k misi Evropské unie, jež by cvičila ukrajinské vojáky. Zapojení bylo předmětem sporu mezi prezidentem hlasitě kritizujícím západní politiku vůči Ukrajině a premiérem Andrejem Plenkovičem.
Milanović zastává odmítavý postoj k EU a je politicky blízký maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi či vůdci bosenských Srbů Miloradu Dodikovi.
Chorvatský parlament těsně neschválil návrh na výcvik ukrajinských vojáků
