Krym je pro Rusko slabinou. Ukrajinci na něj útočí, jak se jim zlíbí

Putin Krym již před válkou vnímal jako „nepotopitelnou letadlovou loď,“ uvádí list. Tamní logistická centra, letecké základny a v Sevastopolu kotvící Černomořská flotila mu měly umožnit rychle ovládnout jih Ukrajiny. Do vojenské infrastruktury na poloostrově investoval obří sumy peněz, ale ta je teď na dostřel ukrajinských sil. Ruské letectvo a loďstvo se tak musí od jihu Ukrajiny držet dál.

Že by se v brzké době Ukrajinci měli na Krymu vylodit a vzít si ho zpět, je samozřejmě v tuto chvíli stále vysoce nepravděpodobné, ale poloostrov přesto pro Rusko představuje značnou slabinu, jak uvádí stratég Sir Lawrence Freedman. Rusové tam totiž mají příliš objektů k obraně, a proto by se Krym dal využít i jako páka při možném mírovém jednání.

„Ukrajinská kampaň je kombinací vojenské a politické strategie. Politicky je Krym nejpodstatnější ruskou državou, ale je také velmi zranitelný,“ zhodnotil situaci bývalý poradce německého ministerstva obrany Nico Lange.

Kromě úspěšných ukrajinských útoků na cíle na Krymu list vyzdvihuje též pravděpodobné zastavení ruské ofenzivy v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Právě tam navíc americký prezident Joe Biden povolil užití amerických zbraní k boji s ruskými jednotkami na ruské straně oblastní hranice. Představitelé Ukrajiny jsou ovšem dle listu stále frustrováni, že musí svou zemi bránit „s jednou rukou svázanou za zády“.

Právě útoky na Krym pak ukazují, čeho je Ukrajina schopná dosáhnout, když může útočit na velké vzdálenosti. Již dříve byla schopná decimovat ruské loďstvo s použitím Brity a Francouzi dodávaných raket Storm Shadow a dronů vlastní výroby. Podle některých odhadů tak již zničila více než polovinu Černomořské flotily. Co z ní zbylo se muselo o 300 km posunout k Novorosijsku na ruském břehu.

Od dodání střel ATACMS Ukrajinci také postupně oslabují ruskou protileteckou obranu umístěnou na Krymu a zasahují ruské letecké základny. Podle Freedmana by toto ochromení ruské protiletecké obrany mohlo být přípravou na nasazení stíhaček F-16, jež Ukrajina od evropských států očekává v nadcházejících měsících.

Bývalý poradce Lange pak odhalil, jak přesně Ukrajinci drahé a vychvalované systémy protiletecké obrany S-400 likvidují. Za tímto účelem užívají drony jako návnady, kvůli nimž Rusové systémy spustí a odhalí jejich pozice. Do šesti minut jsou pak zasaženy radary prakticky nezachytitelnými střelami ATACMS.

Škody na ruské protiletecké obraně na Krymu páchají též ukrajinští partyzáni a sabotéři, uvedl bývalý velitel amerických sil v Evropě generál Ben Hodges. Každý systém stojí přibližně 200 milionů dolarů (4,5 miliardy korun). Rusové se navíc před Ukrajinci nemají kde schovat, protože ti pracují jak se satelitními a vzdušnými snímky poskytnutými spojenci z NATO, tak s informacemi od vlastních jednotek operujících v utajení přímo na okupovaných územích.

Ukrajinci „systematicky činí Ukrajinu pro Rusy neobyvatelnou“, řekl Hodges s tím, že očekává, že také zničí Krymský most, „až na to budou připraveni“. Větším problémem by pro ně však mohla být nově vylepšená železniční trať podél Azovského moře vedoucí z Rostova přes Mariupol a Berďansk až na Krym.

„Železnice podél pozemního koridoru je přiznáním ruských okupantů, že je Krymský most ztracen. Hledají způsob, jak ochránit své investice, protože vědí, že dřív nebo později budou mít problém,“ uvedl k situaci mluvčí ukrajinského jižního armádního velitelství Dmitrij Pletenčuk.

Současná situace na Krymu by také mohla ovlivnit ruský turismus, což by mohlo mít mnohem větší dopad, než by se mohlo na první pohled zdát. Od postavení Krymského mostu se přes něj každé léto hrnou zástupy Rusů mířících do krymských přímořských rezortů na prázdniny. Ekonomika poloostrova je na turistice závislá, ale již loni se počet ruských turistů o polovinu snížil. „Krym se z prestižního projektu změnil v zátěž pro ruské zdroje,“ vyhodnotil Ben Barry z Mezinárodního institutu strategických studií.