Kreml: Ukrajině nelze věřit, musí mít omezenou suverenitu

Peskov opět vytáhl, že ukrajinská delegace v roce 2022 podepsala návrh dohody o míru. Samotnou dohodu však ukrajinská strana nikdy nepodepsala, návrh pro ni nebyl přijatelný, protože by se nemohla s extrémně omezenými vojenskými silami nijak bránit.

„Byly papíry parafovány v Istanbulu? Byly. Před více než dvěma a půl roky. Byly parafovány, byly připravené k podpisu. Potom druhá strana řekla – ne, tohle nemůžete. Hodily se do koše. Z toho vyvodíte, že tato země (Ukrajina) zřejmě nemůže odpovídat za svá slova,“ řekl Peskov podle agentury RIA Novosti.

Jak Rusko přistupuje k dohodám, je patrné z pokračování jeho vyjádření: „V každém případě je nutné dělat určitou korekci. Domluvit se s nimi na omezení suverenity a omezení důvěry k nim.“

Z Peskovových slov vyplývá nejen nedůvěra ke Kyjevu, jaká je obvyklá při jednání válčících stran mezi sebou, ale i to, že Kreml počítá s omezením suverenity ukrajinského státu.

Podobná vyjádření z ruské strany se opakují dlouhodobě, nyní však přicházejí před jednáním o příměří.

Peskov taky v rozhovoru podle agentury TASS tvrdil, že žádná válka nemusela být, kdyby Kyjev plnil podmínky Minských dohod.

„Bylo možné vytvořit dokument, který by umožnil dospět k urovnání ukrajinského problému. Dosáhnout urovnání, aby Ukrajina byla celá, nikdo by se nevysmíval Rusům na Donbasu, nebyla by žádná občanská válka, nebyla by žádná touha ruského lidu na Donbasu oddělit se od Ukrajiny. Země, která střílí své vlastní lidi z tanků a vojenských letadel,“ řekl Peskov.

Peskov se točil na tom, že Kyjev neplnil jednotlivé kroky v posloupnosti, v jaké byly v textu, což ale z formulace dohod neplynulo. Kyjev logicky požadoval především kontrolovat celou rusko-ukrajinskou hranici, aby separatisté nemohli z Ruska dostávat zbraně a nemohli odtamtud přicházet vojáci. Minské dohody však především neplnili Moskvou podporovaní separatisté. Odmítali jednat o dalších bodech.

Minské dohody přitom byly pro Kyjev velmi nevýhodné. Moskva v nich vystupovala jako nezaangažovaná strana, jako jejich garant (dalšími byly Německo a Francie), i když ruští vojáci v ruské technice a s ruskými zbraněmi bojovali na straně separatistů, v jejichž čele v jednu dobu stál agent ruské vojenské rozvědky GRU Igor Strelkov Girkin.

Z Peskovových slov vyplývá, že Kreml prezentuje válku jako čistě vnitroukrajinský konflikt, kdy se Ukrajinci vysmívali ruskojazyčným Ukrajincům a ponižovali je. Ruské vměšování pomíjí nebo je vnímá jako pomoc ruskojazyčným Ukrajincům, které přitom sám ponouká k odtržení.