Konzul Nový: Lvov vypadá jako před válkou, ta však o sobě denně dává vědět i tady

„Lvov na první pohled vypadá jako před válkou, úřady pracují, firmy také, obchody a restaurace také . Na první pohled vypadá, že se vrátil do normálu, ale je tam to ale,“ řekl Nový. „I na západě, i ve Lvově válka je a denně nám to připomínají raketové poplachy. Mimochodem ve středu, kdy Ukrajina slavila den nezávislosti, jich bylo šest. To jsou ty případy, kdy si uvědomíte, že válka je a rakety mohou dopadnout kamkoli.“

Nový však připouští, že po půl roce ruské agrese už lidé do krytů příliš nespěchají. „Běhají tam minimálně, jsou skutečně liknavější, nebo si spíš zvykli na situaci, ve které žijí. Obzvláště když poplach přijde v noci, ani Ukrajinci, ani my do krytů neutíkáme. Musíme ten poplach přečkat.“

Konzul přiznal, že přímo bunkr k dispozici všichni lidé nemají: „Těch krytů není tolik. Máme provizorní kryt v každém bytě, domě nebo na úřadě, jsou místnosti, kde by se člověk schoval, kdybychom byli bombardováni, ale těch typických krytů nebo bunkrů je v celém Lvově méně, než kolik tam žije obyvatel.“ Ve Lvově, na rozdíl například od Kyjeva, také není metro, do kterého se lidé můžou před bombovými útoky také skrýt.

Lvov podle Nového přesto patří mezi bezpečnější ukrajinská města. „I teď v době války kavárny, restaurace a hospůdky fungují a všechny jsou plné. Lvov se snaží fungovat jako před válkou a s přísunem většího počtu lidí městu prospívá, že je na místě kupní síla. Ekonomika se nezastavila, naopak dostala impuls, že je tam více lidí, více spotřebitelů a mnoho firem a podnikatelů muselo přesídlit z východních částí na západ.“

Lvov od začátku ruské invaze před půl rokem zvýšil podle Nového počet obyvatel asi o třetinu. „Ve Lvově před válkou žilo zhruba 750 000 obyvatel. Dnes může mít Lvov něco kolem milionu. Do celé Lvovské oblasti pak přišlo asi 350 000 až 400 000 lidí, vnitřních přesídlenců,“ uvedl diplomat.

Město se však podle něj stále potýká s tím, že nemá pro příchozí vnitřní uprchlíky dostatek ubytovacích prostor. „V prvních měsících byly a dones jsou využívány provizorně školy, třídy tělocvičny, koleje, kam umístili sociálně slabší uprchlíky, kteří nejsou tak movití a nemají příbuzné nebo známé, u kterých by bydleli.“

Zásadní problém, který se tu řeší před zimou, je, jak zajistit důstojné životní podmínky uprchlíkům i v souvislosti s tím, že se Ukrajina od 1. září snaží zahájit prezenční výuku ve školách a na univerzitách. Loňský ročník ještě všichni končili on-line. „Teď školy, které mají provizorní bunkry, kam by se děti a učitelé schovali v případě poplachu, mají zahájit výuku.“

Konzul zmínil, i co v této souvislosti nejvíc uprchlíkům ve Lvově chybí. „Spotřební technika, pračky, ledničky, sušičky. To jsou všechno věci, které se z Česka dovážejí jako dary. Každá pomoc je vítaná, i ta sebemenší, i od jednotlivce.“

Dárci by však podle něj neměli své dary vozit na Ukrajinu osobně, lepší podle Nového je, aby se obrátili na některou z neziskových organizací nebo pomáhali přes města a kraje, kde žijí, a mohou kontaktovat český konzulát.

Ve vítězství nad ruským agresorem podle něj Ukrajinci nepřestávají věřit, byť od data napadení jejich země uplynulo už šest měsíců.

„I přes tu únavu nebo apatii jejich odhodlání a víra, že válka skončí a že skončí úspěšně, trvají a převládají nad únavou. S každým ukrajinským úspěchem na frontě roste entuziasmus lidí na západní Ukrajině, kteří sledují dění, a každý, i sebemenší úspěch dodává sílu i obyvatelům, kteří nejsou na frontě.“

Konzul v podcastu se Švamberkem zmínil i to, že na Ukrajině dobře vědí, které země a jak moc jim pomáhají: „Ukrajinci dobře vědí, že některé země, sám jste zmínit Německo, by mohly pomoci víc.“

Podle něj to však dává velkou šanci i pro české firmy a podnikatele uplatnit se při obnově země po válce: „Už teď probíhají jednání, kde by Česko mohlo pomoci s obnovou, s rozvojem a investicemi. S tím, jaký má Česko kladný ohlas na Ukrajině, ta šance tady je a dlouhodobě bude.“

Oba diskutující také upozorňují, že Ukrajina dávno není jen obilnice Evropy. „Progres, který Ukrajina udělala za posledních několik let, je vidět na každém kroku. Ukrajina není jen zemědělství, ve Lvovské oblasti je řada průmyslových sektorů včetně IT. Lvov je univerzitní město, je tam hodně mladých šikovných lidí.“

Konzulát nezapomíná ani na krajany žijící na Ukrajině. „Když začala válka, řada se přestěhovala do Česka, řada z nich však zůstala. Víme o nich a jsme s nimi v kontaktu. Zpravidla jde o krajany, kteří už po generace pobývají na Ukrajině, jsou to čeští Ukrajinci, kteří přišli ještě za Rakouska,“ řekl konzul a dodal, že na západní Ukrajině fungují krajanské spolky, s nimiž je úřad v kontaktu.