Konference 100 zemí probere jen tři body ze Zelenského mírového plánu

Konference v Lucernu, na kterou přijedou 15. a 16. června zástupci sto zemí z pozvaných 160 včetně 75 hlav států, se soustředí na tři hlavní okruhy, v nichž by měla mezi účastníky vybudovat důvěru, aby později bylo možné jednat s Moskvou na základě společného postupu.

„Dohodli jsme se, že podnikneme konkrétní kroky, které mohou sloužit k vybudování důvěry ve zmíněných oblastech při dalším zapojení představitelů Ruské federace,“ stojí v návrhu dokumentu, o němž se bude jednat a ke kterému se dostala agentura Bloomberg.

V návrhu dokumentu jsou tři zásady, na kterých by se měli účastníci konference shodnout. První se týká jádra: „Jaderná energetická zařízení musejí být v bezpečí a jakákoli hrozba použití jaderných zbraní je nepřípustná. Jaderná zařízení včetně jaderné elektrárny v Záporoží musejí pracovat pod ukrajinskou kontrolou a souladu s principy Mezinárodní agentury pro atomovou energii.“

Dále se musí garantovat, že „potravinová bezpečnost se nebude používat jako zbraň. Bude současně zajištěna volná plavba v Černém a Azovském moři. Ukrajina musí mít při vývozu zemědělských komodit zajištěný přístup k třetím stranám.“

Třetí bod se týká zajatců a unesených nebo odvlečených či násilím vystěhovaných: „Všichni lidé zajatí ve válce musejí být propuštěni, a to včetně všech deportovaných a nezákonně vysídlených ukrajinských dětí a civilistů, kteří se musejí vrátit na Ukrajinu.“

Ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj se snažil získat podporu pro jednání o větším počtu požadavků. Důraz přitom kladl na úplné stažení ruských jednotek z Ukrajiny. Cíle švýcarského summitu však byly zúženy, aby se zajistil co největší počet zemí. Ukrajina a její spojenci se snažili především získat podporu ze strany Číny. Ta však dala najevo, že se schůzky nezúčastní. Ani rozsah účasti Indie, Brazílie, Jižní Afriky a Saúdské Arábie není ještě jasný.

I tři zmíněné body jsou však pro Moskvu nepříjemné. Z Ruska opakovaně zaznívají výhrůžky, že použije jaderné zbraně, kdy by to mohla udělat a jak. Objevila se i volání po útoku na západní metropole, uvedl Institut pro studium války.

Citlivá je pro Kreml i otázka Záporožské jaderné elektrárny, kterou kontrolují ruské jednotky. Během války se opakovaně objevovaly obavy, že by na zařízení mohly vzniknout v důsledku bojů škody a dojít k úniku radioaktivity. Několikrát se elektrárna stala terčem ostřelování, zasažena byla opakovaně její administrativní budova. Pokud by se schválil dokument, v němž by bylo uvedeno, že má Záporožská elektrárna zůstat pod správou Ukrajiny, bylo by to velkou ranou pro ruské plány anektovat čtyři ukrajinské oblasti včetně Záporožské.

Formálně to už udělalo, i když je vojensky území nekontroluje. Pokud by se schválilo, že elektrárna bude pod ukrajinskou kontrolou, padá ruský plán anexe celé oblasti i idea nastolit příměří podél stávající linie fronty. Minimálně v tomto místě by se musela posunout na východ.

Ani otázka exportu ukrajinského zrna a olejnin po moři nebude Rusku po chuti. Loni se stáhlo z obilné dohody, která umožňovala Ukrajině vývoz obilnin.

Rusko nemá ani velkou chuť umožnit návrat ukrajinských dětí na Ukrajinu. Naopak v jejich rusifikaci stále pokračuje a posílá je na ruské letní tábory k další indoktrinaci.