Článek
„Mohli byste to udělat skoro tak, jako se to stalo s Berlínem po druhé světové válce, kdy jsme měli ruskou (sovětskou) zónu, francouzskou a britskou zónu a americkou zónu,“ sdělil britskému deníku, který Kelloggovy myšlenky následně ztvárnil na mapě.
Kellogg uvedl, že by západní jednotky mohly kontrolovat dodržování míru na západ od řeky Dněpr, čímž by podle něho „vůbec neprovokovaly“ Moskvu. Tato řeka by zároveň mohla na jihu fungovat jako hranice mezi ukrajinským územím okupovaným Ruskem a územím, které má pod kontrolou Ukrajina. „Jste na západ od Dněpru, což je hlavní překážka,“ řekl Kellogg.
Ukrajinská armáda by byla nasazena od Záporoží přes Dnipro a severozápadně směrem na Kyjev až k běloruským hranicím, čímž by oddělovala západní jednotky.
Působila by přitom rovněž i na východním břehu řeky, kde velkou část území Ukrajinci kontrolují. Byli by u demarkační linie na východě země. Demarkační linie by podle Kellogga měla na šířku 9 mil z každé strany, takže asi 14,5 kilometru. Dohromady by tedy měla zhruba 29 kilometrů.
Kellogg zároveň upřesnil, že Spojené státy by v rámci tohoto plánu na Ukrajinu žádné jednotky nenasadily.
Neměl jsem na mysli rozdělení Ukrajiny
Britský deník napsal, že pokud by tento plán, který hovoří o přechodu z příměří na mír, vešel v platnost, Spojené státy by „de facto uznaly ruskou kontrolu nad územím“, které agresor v současnosti okupuje.
Poznamenal rovněž, že porovnávat Ukrajinu s Německem za druhé světové války není přesné, protože Německo v té době bylo agresorem a mělo nacistický režim a Ukrajina naproti tomu má demokraticky zvolenou vládu i prezidenta. Německo se navíc muselo vzdát spojeneckým silám, zatímco Ukrajina by si na své území pozvala západní mírové jednotky, dodal deník.
Generál Kellogg se později ohradil vůči deníku The Times s tím, že „zkresluje to, co řekl“.
„Mluvil jsem o silách na podporu suverenity Ukrajiny po ukončení palby. V diskuzích o rozdělení jsem měl na mysli oblasti nebo zóny odpovědnosti pro spojenecké síly (bez amerických jednotek). NEMĚL jsem na mysli rozdělení Ukrajiny,“ napsal Kellogg na síti X přesně dvě hodiny poté, co The Times sdílel rozhovor na stejné síti.
Ruská federace, jež na Ukrajinu už třetím rokem soustavně útočí, jakékoli západní jednotky na Ukrajině odmítá a hrozí, že by taková situace mohla vést ke třetí světové válce. Ukrajina i západní představitelé naproti tomu zdůrazňují, že Moskva nemá žádné právo určovat, kdo na příměří bude dohlížet nebo koho si Ukrajina na své území pozve.
Američané se za nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat příměří na Ukrajině, zatím se to ale i přes k Rusku vstřícnou rétoriku Washingtonu nedaří. Zatímco Kyjev americký návrh na dočasné 30denní zastavení veškerých bojů přijal už před měsícem, Rusko jej odmítlo.
Podle Kellogga by příměří mělo být následováno prezidentskými volbami na Ukrajině. Na Ukrajině se ovšem volby konat nemohou, dokud nebude uzavřena mírová dohoda. Ukrajinská ústava jasně říká, že jakékoli volby nemohou proběhnout, dokud je země ve válečném stavu.
Witkoff mluvil s Putinem
Kellogg vyjednává o míru výhradně s Ukrajinou, protože se ruskému vůdci Vladimiru Putinovi nelíbí jeho podpora napadené zemi. S ruskou stranou pak hovoří výhradně zmocněnec pro Blízký východ Steven Witkoff.
Ten se v pátek přímo v Petrohradě setkal s ruským vyjednavačem Kirillem Dmitrijevem a následně také s Putinem, se kterým jednal přes čtyři hodiny. Jaký byl výsledek jednání, není zatím jasné.
Witkoff před jednáním zdraví Putina s rukou na srdci.
Witkoff na schůzi v Bílém domě minulý týden prohlásil, že nejsnazší cestou k míru je, aby Ukrajina Rusku postoupila čtyři regiony, které Moskva nezákonně anektovala v září roku 2022: Chersonskou, Záporožskou, Doněckou a Luhanskou oblast.
Ani jednu z nich přitom Rusko nekontroluje, případnou mírovou dohodu podmiňuje tím, že Ukrajina ze všech těchto oblastí stáhne své vojáky, což Kyjev odmítá.
