Článek
„Kdyby Rusko mělo zájem o mír, nebyla by žádná válka. My musíme spolu rozhodnout, co spravedlivý mír znamená,“ komentoval Zelenskyj fakt, že Rusko na summit pozváno nebylo, ačkoliv organizátoři jej do budoucna do jednání chtějí zapojit.
Kyjev se na prvním summitu svého druhu snaží dál budovat mezinárodní podporu pro svůj mírový plán, který počítá mimo jiné s úplným stažením Rusů z okupovaných částí Ukrajiny. „Věřím, že zde na summitu budeme svědky historie,“ prohlásil optimisticky Zelenskyj, ačkoliv velký průlom se od víkendového jednání neočekává.
Zatímco Rusko pokračuje ve více než dva roky trvající agresi proti sousední zemi, žádná shoda na uceleném plánu se na švýcarském summitu nečeká. Účastníci toto jednání prezentují jako první krok v dlouhém procesu.
In my address to the Global Peace Summit I emphasised that this gathering marks a significant step towards a just peace. I thank all leaders, teams, and states for making this possible. pic.twitter.com/9Mlc7zmzKv
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 15, 2024
K míru vede úspěšná ukrajinská obrana, míní náměstek ministra zahraničí
„Dnešek je dnem, kdy svět začíná přinášet spravedlivý mír blíž,“ prohlásil Zelenskyj na úvodním plenárním jednání, které v hotelovém komplexu nad Lucernským jezerem začalo vpodvečer. Promlouval přitom k zástupcům zhruba 90 zemí z celého světa. Ukrajinský prezident hovořil o „světové většině“, která si přeje spravedlivý mír, a nabídl dalším zemím, aby se do procesu zapojily v dalších fázích.
Moskva v pátek zveřejnila vlastní požadavky – mimo jiné požaduje úplné stažení ukrajinských sil z Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti včetně území, která Rusové zatím nedokázali dobýt. Podle představ Kremlu mají být tato ukrajinská území spolu s Krymem uznána za součást Ruska. Kyjev tyto požadavky označil za manipulativní a absurdní.
Za Česko Pavel i Drábová
Podobně jako další účastníci Zelenskyj potvrdil, že jednání v luxusním resortu na kopci Bürgenstock budou rozdělena mezi tři témata. Jde o jadernou bezpečnost, potravinovou bezpečnost a „lidský rozměr války“, což odkazuje mimo jiné na válečné zajatce nebo děti unesené z okupovaných oblastí Ukrajiny.
Tyto diskuse se odehrávají v takzvaných pracovních skupinách. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině zaměřené na jadernou a radiační bezpečnost na Ukrajině; na summitu je společně s prezidentem Petrem Pavlem i předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.