Kdo chce okamžitý mír, pomáhá Rusku, varují šéfové diplomacií Ukrajiny a Rakouska

Kuleba a Schallenberg text zveřejnili v rakouském deníku Die Presse. „Mír a appeasement (politika ústupků) neznamenají totéž,“ zdůraznili.

„Mnoho lidí, také v Rakousku, dnes volá po okamžitém míru. Je to volání, k němuž bychom se rádi všichni připojili,“ uvedli ministři.

Upozornili však, že okamžitý klid zbraní by se rovnal faktickému uznání násilně změněného stavu a zmrazení bezpráví, takže by to neznamenalo žádný mír.

„Takový stav věcí by spíše dále podněcoval dobyvačnou touhu Kremlu a stal by se zárodkem budoucí agrese. Z ukrajinského pohledu by to znamenalo kapitulaci, která by znemožnila život v nezávislosti a ve svobodě,“ zdůraznili Kuleba a Schallenberg.

Ujistili, že společný cíl jejich zemí se nemění: obnovení svrchovanosti a územní integrity Ukrajině v jejích mezinárodně uznaných hranicích a její nezávislost.

Ministři také jednoznačně podpořili budoucí začlenění Ukrajiny do Evropské unie (EU). „EU nikdy nebyla tak jednotná a odhodlaná jako dnes podporovat Ukrajinu a přivítat ji ve svém středu,“ stojí dále v komentáři Kuleby a Schallenberga.

Rakouský ministr upoutal nedávno pozornost svým vystoupením ve španělském Santanderu na konferenci pod názvem Quo Vadis Europa (Kam kráčíš, Evropo), když odpovídal na otázku, jaké jsou možnosti řešení rusko-ukrajinského konfliktu.

Schallenberg zdůraznil, že mírové rozhovory o Ukrajině nebudou možné bez Ukrajinců, ale že jakákoli stabilita nebude možná ani bez zapojení Ruska.

„Moskva ze sta procent zničila důvěru, ta je ale pro stabilitu potřebná,“ uvedl tehdy Schallenberg podle listu Kronen Zeitung s tím, že „na palubu je nutné vzít všechny“.

Podle rakouského ministra je nutné důvěru obnovit. „Ať se stane cokoliv, Rusko je z geografického pohledu naším největším sousedem. Nemůžeme Rusko zrušit nebo jej ignorovat,“ zdůraznil Schallenberg, jenž byl v roce 2021 na přechodnou dobu také rakouským spolkovým kancléřem.

Kronen Zeitung k tomu napsal, že Rakousko je na mezinárodní scéně opakovaně pod palbou kritiky, že pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi financovat válku proti Ukrajině. V eurozóně se stěží najde jiná země, která je stále tak závislá na ruském plynu, dodal deník.