Kde jsou ukrajinští oligarchové? O jednom není slyšet, další zmizel

„Sedmý den války. V poklidných ukrajinských městech zahynuly tisíce Ukrajinců. Bombardovaný Charkov, Kyjev, mrtvé děti. A ještě jsme neslyšeli a neviděli žádný veřejný projev některého ukrajinského oligarchy proti Putinovi,“ psal ve středu Mychajlo Tkač, komentátor webu Ukrajinska pravda.

Ten zkoušel oslovit několik účastníků jednání, vlastníků padesátky největších ukrajinských podniků, s prezidentem Volodymyrem Zelenským, které se v Kyjevě konalo v předvečer oznámení ruské invaze. Ani jeden z oligarchů odcházejících z jednání však na přímý dotaz neřekl, zda považuje Rusko za agresora, podotkl Tkač.

Setkání mělo být stvrzením jakéhosi příměří mezi Zelenským a oligarchy. Prezident v rámci „ekonomického patriotismu“ krátce předtím vyhlásil mimořádné daňové úlevy, když ukrajinské oligarchy loni na podzim popudil přijetím zákona k omezení jejich vlivu v zemi. Ze zahraničí do vlasti velká část nejbohatších Ukrajinců přiletěla až poté, co se po nich v době eskalující krize začala ptát veřejnost a Zelenskyj je vyzval k návratu. Není přitom jasné, kolik účastníků zmíněné schůzky zůstává na Ukrajině i v těchto dnech.

To je případ i Rinata Achmetova, nejbohatšího muže země. Rodák z Doněcku má důvod být ostražitý – podniká ve velkém i v Rusku, nejdůležitější část jeho ukrajinských aktiv se nachází v aktuálně obklíčeném a ostřelovaném Mariupolu. Když Zelenskyj loni na podzim mluvil o ruských plánech na jeho svržení, prohlásil, že Achmetov se „nechal zatáhnout do války proti Ukrajině“.

Podle magazínu Forbes se nicméně Achmetov v poslední době postupně přeorientovával na západní trhy a možné zlepšení vztahů se Zelenským signalizoval fakt, že ukrajinská vláda v lednu zaplatila jeho energetické firmě dluh ve výši sto milionů dolarů (přes 2,3 miliardy korun).

Achmetovova mluvčí pak podle agentury Interfax-Ukrajina před týdnem oznámila, že na zdravotnickou a další pomoc hlavnímu městu Kyjev věnuje 150 milionů hřiven (zhruba 117 milionů korun), jinak o něm ale slyšet není.

Patrně nejzáhadnější je ale mlčení Ihora Kolomojského, za jehož loutku byl Zelenskyj po svém zvolení označován. Ropný magnát, který po Majdanu v roce 2014 financoval dobrovolnické prapory proti ruským separatistům, postupně změnil rétoriku, s tím, že „Američané zemi nutí do války“.

Kolomojskyj, někdejší gubernátor Dněpropetrovské oblasti, jehož z funkce sesadil předchozí prezident Petro Porošenko, aktuálně v USA čelí sankcím v souvislosti s korupcí. I jeho vztahy se Zelenským, jemuž kdysi dával prostor ve své televizi, zřejmě v poslední době poněkud ochladly. Loni přijatý zákon na omezení vlivu oligarchů z uvedené definice zahrnoval i Kolomojského a jeho společníka Hennadije Boholjubova.

„Nikdo neví, co teď Kolomojskyj dělá,“ nechal se aktuálně slyšet ukrajinský politolog Taras Berezovec.

Když si komentátor Ukrajinské pravdy stěžoval, že žádný ukrajinský oligarcha se od začátku invaze proti šéfovi Kremlu neohradil, není to tak docela pravda. Exprezident Petro Porošenko, šestý nejbohatší muž země, ve vysílání CNN s kalašnikovem v ruce sliboval, že „Putin Ukrajinu nikdy nedostane“.

Zelenského, po jehož bok se nyní postavil, přitom ještě počátkem roku vinil, že jej chce zničit ve vykonstruovaném procesu z velezrady.