Článek
„Musí to být provedeno poměrně opatrně a omezeně, s možností poskytovat výcvik,“ řekl nyní Blair webu listu Toronto Star. „Nechci umístit personál kanadských ozbrojených sil někam do blízkosti bojů, aby to nevytvořilo dojem, že přebíráme jakoukoli část bojových úkolů,“ dodal.
Bezpečnostní dohoda mezi Kanadou a Ukrajinou podepsaná minulý víkend přitom uvádí, že Kanada by se mohla vrátit k provádění výcvikových aktivit na Ukrajině, „až to podmínky dovolí“.
Kanada se chytla Pavlovy inciativy. Zafinancuje dodávky munice pro Ukrajinu
Blair rovněž poznamenal, že jeho země již v zemi malé množství vojáků má. Ti jsou však určeni k ochraně kanadského diplomatického personálu. Kanada již rovněž pomohla s výcvikem tisíců ukrajinských vojáků, ačkoliv od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se tak děje mimo území napadené země. Podle Blaira je otázkou, zda by nebylo lepší ukrajinské vojáky cvičit znovu v jejich vlasti.
Kanadský ministr svým nynějším vyjádřením reagoval na nedávné jednání lídrů zemí NATO a EU v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron po něm mluvil právě o možném vyslání vojáků na Ukrajinu s tím, že na něm nepanuje shoda, ale že „vyloučit nelze nic“. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné přitom krátce poté upřesnil, že pokud by Paříž vojáky na Ukrajinu skutečně vyslala, určitě by se nezapojili přímo do bojů s ruskou invazní armádou.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval před „tragickými“ důsledky pro země, které by poskytly své jednotky na pomoc Ukrajině, nevyloučil přitom zničující jadernou válku. „Máme také zbraně, které mohou zasáhnout cíle na jejich území. To, co nyní navrhují a čím straší svět, je to, co vyvolává skutečnou hrozbu jaderného konfliktu, který bude znamenat zničení naší civilizace,“ citovala Putina agentura AP.