Kamarádovi to doslova roztrhlo plíce. Novinky mluvily na Ukrajině s vojáky zasaženými chemickou zbraní

(od našeho zvláštního zpravodaje)

Karel Lehmert je uznávaným odborníkem v oblasti chemických a biologických zbraní, je vedoucím forenzní Odběrové laboratoře CBRNe - FILACH. Na Ukrajině byl opakovaně od začátku konfliktu. Především kvůli vlastnímu výzkumu ochranných a detekčních prostředků.

„Sám jsem osobně hovořil s řadou vojáků, na kterých bylo i po týdnech znatelné zasažení některým z chemických prostředků. A protože dýmotvorné granáty se na rozdíl od útočných nebo obranných samy nezničí, bylo možné identifikovat i tyto nosiče. Například granát K 51, RG-Vo a další,“ říká.

Svědectví Novinkám na Ukrajině poskytl i dvaačtyřicetiletý Dzahar, který se do bojů zapojil v prvních týdnech války a sám byl opakovaně zraněn.

„Z dronů shazují dýmotvorné granáty, snaží se zasáhnout bunkry a zákopy. Pro vyšší účinnost a ničivou sílu k nim občas přidávají i střepiny a výbušniny. Když zasažené z pozic evakuujeme a dostáváme do ošetřoven, je podle všech příznaků zřejmé, že proti nim byla použita chemická zbraň. Jsou velmi silně zasaženy dýchací cesty a plíce,“ říká Dzahar, voják 102. teritoriální brigády, který jako pyrotechnik, ale i zdravotník přichází do styku s vojáky v zákopech v oblasti Doněcku.

Vojáci se podle něj často po zásahu stávají invalidy. „Sliznice mají tak poškozené, že jsou nejen trvale vyřazeni z bojů. Jejich rekonvalescence je velmi obtížná. Následkům často podlehnou,“ dodává .

To potvrzuje i třicetiletý Serhij z 10. útočné brigády, se kterým se reportér Novinek setkal nedaleko Doněcku. Granát RG-Vo dopadl v červnu u jeho pozice. Rusko podle něj z dronu vypustí nejdříve běžný granát se slzným plynem a poté s jinou, horší látkou.

„Nejprve se zdálo, že shodili obyčejný slzný plyn. Opláchl jsem se vodou a znovu začal střílet. Potom jsem se schoval do úkrytu a zaznamenal další ránu. Z vytvořeného kráteru se vykulila nějaká dýmovnice. Začal jsem se dusit. Plyn začal pálit. Celé tělo jsem měl v jednom ohni. Nevěděl jsem ani, jak se jmenuji. Nebyl jsem ani schopen zmáčknout tlačítko na vysílačce. Bylo to šílené, ale přežil jsem to. Kamarád, který mi pomohl, udělal několik fotek. Nepoznával jsem se. Vyfotil i nosič, kterým byl granát RG-Vo. Úplně jsem se vzpamatoval a uzdravil po více než dvou měsících,“ říká a znatelně se třese.

Podle forenzní analýzy, kterou udělal specializovaný ústav v Kyjevě, obsahoval granát látku chloracetofenon známou jako CN. „Následky jsou sice drastické, ale obvykle nekončí smrtí zasažených,“ vysvětluje Lehmert.

Podle něj vojákům nepomohou ani plynové masky. „Vojenské filtry NBC, které tam mají, nejsou proti chemickým látkám příliš účinné a vydrží jen několik minut. Dráždivé látky se navíc v místě dopadu v případě příznivých podmínek udrží celé hodiny,“ přibližuje.

Zhruba padesátiletý Oleh z 10. útočné brigády byl jedním z přeživších, poté co v létě na jeho pozice u Bachmutu dopadlo několik granátů. „Plyn, který se po dopadu vyvalil, byl bílý, až mírně nazelenalý. Maska mi vydržela jen chvíli, začal jsem se dusit, vykašlávat hleny, zvracet. Přežil jsem, ale kamarád takové štěstí neměl. Sundal si masku, byl úplně mimo, hodně se nadýchal. Doslova mu to roztrhlo plíce, zemřel při převozu,“ popsal Oleh šílený zážitek.“ Sám má prý následky dodnes.

Lehmert popisované příznaky přisuzuje použití chlorpikrinu. „Ačkoliv se jedná o slzotvornou látku, zasažený je nucen zavřít oči při křečovitých záchvatech zvracení. Vstřebává se nejen vdechnutím, ale je i silně dráždivý na kůži. Podle míry zasažení způsobuje ochromení, při vyšší koncentraci smrt, která je způsobena edémem plic,“ vysvětluje.

Chlorpikrin ale podle něj nebyl na ukrajinském bojišti podle dostupných informací dosud prokázán forenzní analýzou. Lehmert však nevylučuje použití jeho směsi se slzotvorným plynem CN. „Takové zásoby mají ruské ozbrojené síly z časů SSSR, kdy shodná směs byla použita k rozhánění demonstrací v Tbilisi v roce 1989,“ dodává.

Ukrajinská armáda eviduje od začátku konfliktu v únoru 2022 do konce prosince loňského roku přes dva tisíce vojáků s příznaky různého stupně otravy chemickými látkami včetně toxických dráždivých látek, léčených ve zdravotnických zařízeních. Počet zasažených bez nutnosti náročné léčby bude zřejmě mnohem vyšší.