Utéct, nebo jít do války, řeší mladí Ukrajinci

Ne všichni mladí Ukrajinci udělali totéž. Andrij Kotyk vstoupil do armády na začátku války v roce 2022 poté, co mu bylo osmnáct.

„Všechno jsem si promyslel a rozhodl jsem se přihlásit. Řekl jsem si, že půjdu bránit vlast. Je lepší sloužit než utíkat,“ řekl Kotyk v neprůstřelné vestě s automatickou puškou v ruce, zatímco v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny čekal na dokončení opravy vozidla poté, co přežil útok dronu.

Po vpádu ruských vojsk v únoru 2022 Ukrajina zakázala většině dospělých mužů opustit zemi. Rozhovory zpravodajů Reuters s půl tuctem mladých Ukrajinců, jejich příbuznými, náborovými důstojníky a úředníky poukazují na bezútěšné dilema, kterému čelí tisíce chlapců na prahu dospělosti a jejich rodin: Měli by zůstat, nebo odejít?

Ačkoli většina zůstává, někteří jako Bileckyj se rozhodli odjet do ciziny, aby se vyhnuli vyhlídce na zranění či smrt v zákopech. Zatímco se blíží třetí výročí vypuknutí války, má Rusko na bojišti převahu a Ukrajina se zoufale snaží posílit své vyčerpané a stárnoucí jednotky.

Od začátku války se více než 190 000 ukrajinských chlapců ve věku 14 až 17 let zaregistrovalo v zemích Evropské unie mezi miliony uprchlíků. Zatímco Ukrajina na jaře snížila věkovou hranici pro odvedení do války z 27 na 25 let, ze strany spojenců roste tlak, aby Kyjev do armády povolal i mladší lidi, což ukrajinské vedení odmítlo.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu řekl, že Ukrajina bude muset učinit těžká rozhodnutí. „Například si myslíme, tedy mnozí z nás si myslí, že je nutné povolat do boje mladší lidi. Nyní nejsou do boje zapojováni osmnácti- až pětadvacetiletí,“ řekl.

Ukrajinská armáda a ministerstvo obrany se k podrobnostem o náboru nových vojáků nevyjádřily. Ani Bileckyj, ani Kotyk neřekli, že své volby litují.

„Myslel jsem, že bych litoval, kdybych neodjel. Čas mi ubíhal,“ řekl Bileckyj ve vzpomínce, jak se třásl hrůzou před blížícími se osmnáctinami, a na mučivé přípravy rodiny, aby ho vypravila na cestu. Nyní studuje obchodní management v Bratislavě. „Jednali jsme bez emocí. Všichni jsme si uvědomovali, že musím odejít,“ dodal.

Kotyk ještě před konfliktem vystudoval hudební školu. Vypuknutí války jej přimělo, aby vstoupil jako dobrovolník do armády, spolu se čtyřmi kamarády. Jeho úvodem do dospělosti byla účast na osvobození města Cherson na jihovýchodu Ukrajiny koncem roku 2022.

„První dva vojenské úkoly byly opravdu, opravdu děsivé,“ řekl pěšák, kterému je nyní 21 let. „Pak jsem si zvykl,“ dodal.

Uznal, že válka ho hluboce změnila: „Zbavil jsem se dětinských nápadů.“ Stále však doufá, že se vrátí ke své vášni - ke zpěvu - a že jednoho dne založí rodinu. Podle svých slov chápe, proč se tolik mladých mužů rozhodlo opustit zemi, a nechce je odsuzovat, i když připouští, že jejich exodus se ho dotýká, protože ti, kteří zůstali bojovat, jsou unavení. „Všichni kluci jsou skutečně unavení, všichni potřebují vystřídat,“ říká.

Někteří vysoce postavení ukrajinští představitelé, včetně tehdejšího ministra zahraničí Dmytra Kuleby, otevřeně kritizovali muže v branném věku, kteří žijí v zahraničí, zatímco jejich krajané bojují a umírají za svou zemi.

Tento hněv odráží často hořkou debatu v ukrajinské společnosti, zda je správné, či špatné utíkat během války ze země. Zvyšuje to vyhlídky, že zášť a rozdělení společnosti budou pokračovat i poté, co válka nakonec skončí a lidé se začnou vracet z ciziny.

Průměrný věk ukrajinských vojáků se podle kanadské velvyslankyně na Ukrajině Natalky Cmocové pohybuje okolo 40 let; ukrajinské úřady takové údaje nezveřejňují.

Armáda potřebuje více mladých bojovníků, kteří mohou do válčení vnést větší motivaci a odolnost, řekl Volodymyr Davyďuk, který se u proslavené 3. útočné brigády stará o nábor nováčků. „Bojovat představuje pro čtyřicátníka a dvacetiletého dvě velmi odlišné věci,“ tvrdí.

Jednotka, v jejíchž řadách bojuje Kotyk, usiluje o posílení náboru mladých mužů, kteří se ocitli na životní křižovatce například po dokončení střední či vysoké školy. Danylo Velyčko, který má nábor nováčků na starosti, řekl, že mladí lidé tvoří jen zlomek jednotky a že věk průměrného žadatele o přijetí do brigády překračuje 32 let.

Více lidí nepotřebuje na Ukrajině jen armáda. V zemi žilo asi 41 milionů obyvatel před válkou, ve které desítky tisíc lidí přišly o život. Konflikt vážně postihl ekonomiku, která trpí vážným nedostatkem pracovních sil, protože muži odešli na frontu; porodnost prudce klesá a lidé utíkají do ciziny.

V letošním prvním pololetí se na Ukrajině narodilo 87 655 dětí, což je přibližně o třetinu méně oproti prvnímu pololetí předválečného roku 2021 se 132 595 novorozenci. Podle údajů OSN do ciziny vycestovalo téměř sedm milionů Ukrajinců všech věkových kategorií. Téměř 4,2 milionu mělo na konci září povolení k pobytu v zemích Evropské unie.

Kyjev se snaží zastavit další odchody do zahraničí a povzbudit uprchlíky k návratu. Parlament v úterý schválil jmenování vicepremiéra Oleksije Černyšova do čela ministerstva pro národní jednotu, které má pracovat na návratu Ukrajinců do vlasti.

To zrovna nemusí vypadat jako nejsnadnější úkol v situaci, kdy se na bojišti projevuje ruská převaha, kdy ukrajinský energetický systém je po ruských útocích v troskách a kdy vládne nejistota ohledně další podpory Západu po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Matka bratislavského studenta Svitlana Bilecká polykala slzy, když si vzpomněla, jak na nástupišti mávala na rozloučenou svému synovi ve vlaku odjíždějícím z kyjevského nádraží. Nicméně je přesvědčená, že syn by se neměl vrátit předčasně: „Bylo to velmi těžké rozhodnutí, ale jsem si naprosto jistá, že bylo správné, protože jde o to, aby měl budoucnost. Neumím si představit, že by teď byl doma.“