Článek
O vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou opakovaně žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. NATO to zatím odmítá s tím, že se chce vyvarovat přímé vojenské konfrontace s Ruskem.
Čeští zákonodárci tvrdí, že jsou si vědomi „nepředvídatelných následků”, které by takovýto krok měl, zároveň však zdůrazňují znepokojení, které vyvolávají pokračující ruské útoky na civilní cíle.
Apokalypsa v Mariupolu. V ulicích leží mrtvoly, evakuace se nedaří
„V této souvislosti považujeme za nutné zahájit jednání alespoň o úzce vymezené zóně nad humanitárními koridory mimo oblast bojových operací. Pokud by k této operaci přispěly i státy mimo NATO, nemohlo by to být považováno za eskalační krok ze strany Aliance,” píší zákonodárci v otevřeném dopisu.
Dnes jsme v otevřeném dopise požádali a podpořili vládu, aby otevřela debatu a zahájila diplomatickou iniciativu v otázce humanitární bezletové zóny nad Ukrajinou. Měli bychom udělat maximum pro zajištění bezpečnosti civilistů. Musíme jednat rychle, každý den umírají civilisté. pic.twitter.com/M0CZfTMWTR
— Marek Hilšer (@MarekHilser) March 9, 2022
„Zahájení operace by doprovodil dekonfliktní mechanismus: státy účastnící se operace by se formálně obrátily na Radu bezpečnosti OSN, aby sama přijala další opatření k zamezení utrpení civilního obyvatelstva v souladu s Chartou OSN,” napsali zákonodárci.
Bezletovou zónu nad Ukrajinou by nemuselo zajišťovat NATO, ale třeba Izrael
Členem Rady bezpečnosti OSN je i Rusko, které by zcela nepochybně přijetí jakékoliv rezoluce směřující proti vlastním zájmům odmítlo.
Premiér Fiala by podle autorů dopisu měl iniciativu k ustavení bezletové zóny konzultovat zejména s Polskem, Slovenskem, Rumunskem a státy Pobaltí, případně s dalšími státy mimo Severoatlantickou alianci, jako je Švédsko nebo Finsko.
EU se shodla na dalších sankcích. Dopadnou i na Bělorusko a Rusy ve Švýcarsku
„Rozhodně si nepřejeme přímou vojenskou konfrontaci s Ruskou federací, pouze hledáme jakoukoliv přijatelnou možnost, jak alespoň v západní části Ukrajiny zabránit útokům na civilní obyvatelstvo a ukrajinské uprchlíky,” uvádí dopis, který podepsali senátoři Marek Hilšer, Adéla Šípová, Miroslav Adámek, Přemysl Rabas, Lukáš Wagenknecht, David Smoljak, Tomáš Fiala a poslanci Martin Exner, Šimon Heller a Pavel Žáček.