Jediný příčetný. Moskva ocenila Macronův návrh na bezpečnostní záruky pro Rusko

Při hodnocení Macronových slov Rjabkov poznamenal, že již zaznamenal určité signály z Washingtonu, stejně jako od vrcholných představitelů evropské zahraniční politiky, „kteří takové výroky (Macrona)'anulují'“.

Rjabkov zřejmě narážel na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který poměrně důrazně v pondělí uvedl, že ukončení ukrajinského konfliktu bude provedeno nabídnutím bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, a pokud jde o Rusko, pak „o tom budeme hovořit později“.

Podle náměstka polského ministra zahraničí Marcina Przydacze Macron svými výroky „udělal chybu“ a Západ by se měl držet politiky izolace Moskvy.

Macron se zase v úterý hájil, že přece nenavrhuje nic nového. „Vždycky jsem říkal totéž, že na konci mírových rozhovorů budou územní otázky Ukrajiny, které patří Ukrajincům, a otázky kolektivní bezpečnosti celého regionu,“ dodal. „Je to totéž, co jsem říkal od začátku, totéž, na čem jsme pracovali v únoru, březnu a o čem jsme diskutovali,“ pokračoval s odkazem na své předválečné snahy přesvědčit Vladimira Putina o tom, že NATO ve východní Evropě nepředstavuje pro Rusko hrozbu.

Rjabkov tato slova označil za „obíhání v kruhu“. Rusko se prý vrátí k dialogu o bezpečnostních zárukách, ale samo o to žádat nebude. Slovo „dialog“, které Rjabkov použil, naznačuje, že se Moskva hodlá bavit pouze s USA, možná v širším smyslu s NATO.

Ruská státní propagandistická agentura RIA Novosti píše, že Rusko loni vypracovalo takzvanou „Smlouvu o evropské bezpečnosti“, která obsahovala bezpečnostní záruky. Tyto dohody pak předložilo Spojeným státům a NATO.

„Západ od skutečného dialogu na toto téma odstoupil, v podstatě tyto návrhy odmítl a zavrhl. To, že se k nim nyní někdo vrací, ukazuje obecně na příčetnost některých politiků, na jejich schopnost vnímat určité signály z naší strany. Ale znovu opakuji, že převládající trend na kolektivním Západě, jak jsem ho pochopil, rozhodně není nakloněn realizaci takových myšlenek,“ řekl Rjabkov.

Pokud chce Rusko vrátit do hry návrhy, kterými se ohánělo krátce před vyhlášením agrese na Ukrajině, pak je nutno připomenout, že tyto návrhy obsahují stažení Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy. Rozmístění vojenských možností a infrastruktury aliance se má podle Moskvy vrátit do roku 1997.

Není jasné, jak by přesně takový scénář vypadal, aby byl Kreml spokojen. Vzhledem k tomu, že i Česká republika vstoupila do NATO až v roce 1999, nesměly by na jejím území nejen cvičit žádné spřátelené jednotky, ale ani pomáhat příslušníci armád jiných zemí NATO například v případě živelních katastrof. Spolu s Českem vstoupily do NATO také Polsko a Maďarsko, zatímco Slovensko je členem až od roku 2004.