Je to sebevražedná mise, říkají ukrajinští vojáci o bojích na levém břehu Dněpru

Těžko si lze představit méně vhodnou krajinu pro boj, než je dolní tok Dněpru po zničení hráze Kachovské přehrady. Okolo řeky se nyní nalézají rozsáhlé bažiny, podmáčené louky, které protínají strouhy studené špinavé vody. V bahně se nelze ani zakopat.

„Nejsou tu žádné pozice. Není tu nic jako pozorovatelna,“ řekl Oleksij k tvrzení vlády, že se na levém břehu podařilo získat několik míst, která brání.

„Není možné tam získat opěrný bod. Je nemožné sem přesunout vybavení. Dokonce to není ani boj o přežití. Je to sebevražedná mise,“ dodal voják pro The New York Times.

Oleksij si stěžoval, že jeho prapor byl zdecimován kvůli špatné přípravě velitelů a mizerné logistice. Zraněné museli nechat na místě, protože chyběly loďky, jimiž by se dali přepravit. Sám se účastnil několika misí, kdy se evakuovali zranění.

Extrémní podmínky podkopávají morálku, protože vojáci podle Oleksije ani nevědí, co je čeká. „Lidé, kteří tady skončili, na to nebyli připraveni psychologicky. Ani nechápou, kam jdou, velení jim neřeklo, že je posílá sem,“ dodal Oleksij.

Posily musejí šlapat na mrtvá těla svých předchůdců, která uvázla v bahně. Některá tam leží i dva měsíce. Nedala se odvést kvůli silnému ostřelování ze strany nepřítele, řekl zástupce velitele roty Volodymyr.

„Pohybovat se na levém břehu je velmi obtížné. Ti, kteří tu působí, jsou skuteční hrdinové, muži s ohromnou silou,“ uvedl Volodymyr.

Oleksij neskrýval své rozhořčení nad postupem velení. „Nic takového jsem neviděl ani v Bachmutu nebo Soledaru. Je to mrhání,“ přiznal.

Námořní pěšák Maksym, který utrpěl zranění u Krynek, uvedl, že tehdy byly ruská dělostřelecká palba a nálety intenzivní tak, že vojáci nemohli ani vylézt ze sklepů. Když zemřeli tři muži v jeho četě, nařídili jim evakuovat se, což vyústilo v chaos.

Každý chtěl být co nejrychleji pryč. Vojáci ihned utekli k řece, kde jim řekli, že mají tři hodiny čekat na čluny. „Byla to bažina, všechny krátery byly plné vody,“ popsal situaci u řeky Maksym.

„My však neměli jinou možnost než se zakopat tak hluboko, jak jsme jen mohli. V tu chvíli byl už každý zraněný,“ dodal Maksym.

Nakonec loďka připlula a odvezla nejvážněji zraněné, i když to nebylo jejím úkolem. Maksyma evakuovala až třetí loďka.

Mezitím na ně zaútočili Rusové pomocí kluzákových bomb, které mohou letadla odhazovat dost daleko od fronty, takže ruským letounům nehrozí sestřelení.

„Levý břeh je jako očistec. Nejsi ještě mrtvý, ale necítíš se být naživu. Polovina z desetičlenné čety byla mrtvá nebo nezvěstná. Nikdo nepřežil bez zranění,“ uvedl Maksym.

Ve stejně obtížných podmínkách jsou však i Rusové, kteří podle vyjádření řady jejich vojenských blogerů také utrpěli značné ztráty. Stěžují si na neustálou přítomnost ukrajinských dronů, které na ně útočí, i na chybějící dělostřeleckou podporu.

Rusové museli dělostřelectvo stáhnout dál od fronty kvůli ukrajinským dronům a přesné protibateriové palbě.

Zatímco jinde můžou dělo nebo raketomet hned po vypálení odjet do týlu, aby je nezasáhla protibateriová palba, tady to kvůli bahnu možné není. Rusové proto stáhli těžké dělostřelectvo ráže 152 mm s dostřelem až 25 km dál od fronty.

„Obecně jsme na lovu,“ řekl zástupce velitele 14. samostatného pluku Jehven Karas, který má na starosti útoky drony. „Hlavní prioritou je ruské dělostřelectvo a obrana našich pozic,“ popsal hlavní úkoly Karas.

Podle něj se ruské jednotky a dalekonosné dělostřelectvo daří potlačit, přes den se jen kryjí; a přesouvají se jen v noci.

Sebevražedné drony představují pro obě strany hrozbu. Jsou nejen levnější než nedostatková velkorážová munice, ale také přesnější.

Ukrajinské dělostřelectvo a jednotky s drony jsou dislokovány na západním břehu Dněpru, kde jsou ve větším bezpečí. Navíc mohou využívat toho, že západní břeh je vyšší.

Karas přiznal obtížnou situaci námořní pěchoty, která strádá, ale upozornil, že ruští velitelé se dostávají pod tlak a museli žádat o posily v podobě výsadkových jednotek.

„Velmi se obávají, že Ukrajina tento měsíc nebo na jaře či v létě zvětší své území a osvobodí (východní břeh Dněpru),“ uvedl Karas, podle nějž to plyne z odposlechu komunikace velitelů, kterou sleduje.

Postup od Dněpru je pro Rusy nejnebezpečnější, protože od řeky je to na Krym jen 60 kilometrů. „Prioritou však není postup, ale likvidace tolika Rusů, kolik jen lze,“ uvedl k aktuálním úkolům Karas.