Je to ostuda! Většinu Francouzů válka na Ukrajině nezajímá, stěžují si aktivisté

„To je ale jen hrstka, sociální bublina. Ve Francii se čeká na první kolo prezidentských voleb, pak začne válka na Ukrajině zajímat i skutečně širokou veřejnost,” zlobí se jeden z dobrovolníků v Paříži.

V devět ráno nedaleko stanice metra Porte de Clignancourt se ve skladu schází asi pět dobrovolníků. Výzvu o pomoc poslaly asociace večer předchozího dne. Na další dny už je ale kapacita 40 míst zaplněná.

V přízemním prostoru jsou rozložené stoly a na nich popisky: dětské pleny, léky, dámské hygienické potřeby, kartáčky na zuby, dětská výživa, obvazy, náplasti. Jídlo zvlášť, oblečení rozdělit podle velikostí a typu. Hlavně to teplé, zimní.

„Ideální je, aby se vše co nejlépe roztřídilo. Aby to na Ukrajině mohli rovnou distribuovat dál,” instruuje třicátnice Claire.

Je jednou z vedoucích asociace La Fabrique de la solidarité, která spolupracuje s radnicí Paříže. Ta vyčlenila na humanitární pomoc prostory ke třídění na severním okraji Paříže. Právě sem sváží vybrané dary z jednotlivých obvodů francouzské metropole.

V koutech i u stěn ohromné haly se kupí bedny, tašky i pytle. „Takhle nám to lidé nosí,” popisuje proces třídění druhá z vedoucích, Leslie. „Proto vše musíme zkontrolovat, precizně rozdělit a oficiálně označit, tak aby se to lépe nakládalo.”

První den se třídí hygiena a léky, na druhém konci haly potraviny a dětská výživa. Zvlášť kartáčky a pasty, zvlášť kapesníky, zvlášť vložky a tampony, zvlášť roušky a čisticí gely do krabice s popiskem „covid 19”.

„Na kondomy asi speciální krabici nemáme, co?” ptá se dobrovolnice Leny. „Ty patří k ochranným prostředkům, mezi gumové rukavice,” odpovídá jí její nadřízená.

„Tyhle krabice už rovnou naložíme a povezou se z Paříže přes Varšavu a dál, doufejme až do Kyjeva,” říká Claire, zatímco kontroluje novou várku darů z pařížských čtvrtí. Tentokrát se bude třídit oblečení.

Do Francie zatím přicestovalo přes 10 tisíc ukrajinských uprchlíků, tolik jich eviduje ministerstvo vnitra od 25. února. Je to o hodně méně než v sousedním Německu, ukrajinská diaspora totiž ve Francii nemá takovou tradici ani četnost.

Mnoho uprchlíků se přemístilo na jih země kolem měst Aix en Provence a Marseille, partnerského města s ukrajinskou Oděsou. Podle francouzského premiéra Jeana Castexe může země přijmout až 100 tisíc Ukrajinek a Ukrajinců.

„V Paříži jsme zřídili tohle centrum, kde se lidé mohou zaregistrovat a my jim najdeme dočasné ubytování,” říká mi Chantal, která pracuje jako dobrovolnice v budově, kterou poskytly francouzské dráhy SNCF, v nově vybudované čtvrti v 18. pařížském obvodu.

Lidé nejčastěji přijíždějí z Berlína nebo z Frankfurtu na pařížské Východní nádraží. Přímo na nádraží pracuje Francouzský červený kříž, dobrovolníci z Paříže i neziskové organizace France Terre d'Asile.

Přijíždějícím podávají instrukce, kam se mohou vydat. „Pařížské dopravní podniky RATP poskytly autobusy, které všechny Ukrajince převezou sem k nám. Tady už se o ně postaráme,” vysvětluje psycholog Marcel v budově Accueil Ukrain.

Ptám se ho, zda se na něj lidé obrací o pomoc. „Jsou spíš vyděšení a unavení. Mnoho dobrovolníků překladatelů nám pomáhá, aby si lidé získali naši důvěru,” říká Marcel.

V přízemních prostorech čekají desítky lidí, hlavně žen. V kancelářích se kontrolují doklady, poskytuje se sociální a právní pomoc, v prvním patře jsou ordinace a zdravotníci. Denně tady zaregistrují na tři sta osob.

„Já mám na starosti dětský koutek, jsem profesí animátor ve škole,” říká Matthieu, zatímco s ukrajinskými chlapci Olegem a Maksimem hraje piškvorky.

Desítka dětí od batolat až po osmileté si tady hraje, maluje, staví lego nebo skládá puzzle.

„Musí je někdo zabavit a pohlídat. Rodiče si mezitím vyřídí vše potřebné, a hlavně si trochu odpočinou,” vysvětluje mi Christelle, profesí zdravotní sestra.

S Káťou a Sofinkou dál listují francouzskými dětskými knížkami. „Rusky ani ukrajinsky nemluvím, ale vždycky se nějak dorozumíme,” dodává.

Paříž zatím vyčlenila milion eur na poskytnutí humanitární pomoci. Ubytování nabízejí nejen v tělocvičnách v Paříži, ale i v regionu Île-de-France, aktivně své ubytovací kapacity poskytují i některé hotely a jednotlivci.

„Jsme tady už třetí sobotu a zájem trochu opadl,” říká mi na pařížském náměstí Republiky trochu sklesle Nika, která je původem z Charkova. S příbuznými si volá i několikrát denně. V Paříži pracuje už sedm let.

„Já jsem z Kyjeva,” říká mi její kamarádka Alexandra. „Mám tam stále rodiče, nemohou pryč. I když je nás málo, budeme v manifestacích v Paříži pokračovat. Chceme víc sankcí proti Rusku a hlavně bezletovou zónu nad Ukrajinou!” doplňuje.

V hloučku zdejších dobrovolníků je i Francouz Tanguy.

„Je to strašná ostuda! Podívejte se na jiné světové metropole, kde se proti válce manifestuje téměř denně! Tady to už skoro nikoho nezajímá,” rozčiluje se. „Musíme prostě počkat, až bude po prvním kole prezidentských voleb.”

To bude v neděli 10. dubna. Volby podle něj jako by zastínily pohled na válku. A přitom podle průzkumů agentury Ifop téměř 80 procentům francouzského obyvatelstva vadí Vladimir Putin.

„Nejsem žádný macronovec, ale do druhého kola postoupí právě on a pak jeden z proruských extrémně pravicových kandidátů,” dodává rychle Tanguy.

A tím myslí lídryni ultrapravice Marine Le Penovou (Rassemblement national) nebo fašizujícího Erica Zemmoura (Reconquête!).

Válka na Ukrajině podle něj začne širokou veřejnost ve Francii zajímat až před druhým kolem volby.

„Vazby Le Penové na Putina a ruské financování její strany i schvalování ruské invaze Zemmourem tak u francouzské populace rozhodnou volby,” odhaduje Pařížan Tanguy.