Jako pták v kleci, popisuje z Chersonu studentka

Ukrajinská armáda totiž zaútočila na chersonské letiště, které obsadily ruské jednotky. Ve městě se také konaly protesty proti okupaci. Jak situace v Chersonu aktuálně vypadá, popsala Právu studentka Univerzity Karlovy Leila Selyshcheva, která zůstává ve městě.

„Přijdu si jako pták v kleci. Štve mě, že nemůžu z města pryč,“ popsala. „Z dálky jsou pořád slyšet rány, ale přímo v Chersonu je klid. Nicméně už jsem z toho unavená,“ říká Leila.

Ve městě už fungují některé obchody, se zásobováním je ale pořád problém. Některé supermarkety jsou mimo provoz, fungují jen malé krámky a před nimi se tvoří dlouhé fronty.

„Je to lepší než předtím. Až na supermarkety. Některé zavřely, protože jejich sklad je v obsazené oblasti, odkud se nemůže dovézt žádné jídlo. Malé krámky jsou ale stále otevřené, v nich v rámci možností všechno základní je,“ uvedla Leila.

S pomocí prý přijíždějí i ruští vojáci, kteří ve městě rozdávají potraviny civilistům. Přítomni byli i ruští kameramani, kteří si prý chtěli natočit, jak ruští vojáci zachraňují Cherson od ukrajinských fašistů.

„Rusové přijeli s vlastními kamiony s potravinami. Chtěli natočit reportáž o tom, jak pomáhají lidem v Chersonu zbavit se ukrajinských fašistů. Nakonec to dopadlo tak, že si od nich humanitární pomoc vzalo jen pár lidí. Ti to potom samozřejmě schytali od ostatních. Strašná šaškárna,“ dodala Leila.

Ve městě je cítit odpor drtivé většiny obyvatel vůči ruským okupantům. V minulých dnech tam proběhly demonstrace. Ty se překvapivě obešly bez větších excesů. „Já se protestům raději vyhnula, protože se prostě bojím. Každopádně mě to zajímalo a jsem na to strašně pyšná, máme město plné hrdinů,“ neskrývala hrdost.

„Rusové se odvážili maximálně střílet do vzduchu, aby se dav trochu uklidnil, ale lidi to stejně nevystrašilo. Prý ale trefili pár kluků gumovými projektily. U nás stále platí: nedělat kraviny a neprovokovat Rusy,“ popsala.

Město podle ní začíná pomalu a jistě fungovat i díky starostovi Igoru Kolychajevovi. „Starosta se snaží kontrolovat město, aby tu byla hlavně voda, elektřina i dostatek jídla. Už u nás jezdí trolejbusy, ale zastávky jsou většinou rozstřílené,“ řekla Leila. V Chersonu pomalu začíná odklízení trosek a oprava poničených paneláků. Opravám se starosta věnuje teď nejvíc.

Leila je v Chersonu už přes měsíc, a čím déle zůstává, tím víc se to podepisuje na její psychice. „Pozoruju úzkosti a depresi hlavně z toho, že nemůžu být v Praze a být produktivní, ale nejdůležitější teď je, že jsem v pořádku,“ vysvětlila studentka.

Na rozdíl od Mariupolu, Charkovské nebo Luhanské oblasti z Chersonu nevedou humanitární koridory pro odchod civilistů. „Nejspíš to bude tím, že v Mariupolu je hodně kritická situace, tady je klid, tak asi není evakuace potřeba,“ domnívá se Leila.

Z města ale nevede žádná cesta, a tak musí ještě počkat, než bude cestování z města bezpečné, a ona se tak bude moci vrátit zpátky domů. Do Prahy.