Hlavní obsah

V otázce příměří na Ukrajině nastalo ticho

3:31
3:31

Poslechněte si tento článek

Ukrajina v úterý přijala americký návrh na třicetidenní příměří na frontě, ve vzduchu i ve vodě. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff pak obratem zamířil o příměří jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Když se v pátek vrátil do Washingtonu, Trump si pochvaloval „dobrý a produktivní rozhovor“ a mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová reportérům s nadšením tvrdila, že „mír nikdy nebyl blíž“. Od té doby ale v otázce příměří nastalo ticho.

Foto: Nathan Howard, Reuters

Donald Trump

Článek

V současnosti není ani jasné, na čí straně je teď ve vyjednávání inciativa. Witkoff před návratem do Washingtonu uvedl, že Trumpovi veze informace, na jejichž základě bude muset určit další kroky. Ten sice jednání svého vyslance s Putinem prohlásil za produktivní, ale následně se pozornost americké administrativy podle všeho obrátila k Jemenu a vojenské kampani proti tamním Húsíům.

Putin zase ještě před jednáním uvedl, že by s příměřím souhlasil, jen pokud by zajistilo trvalý mír a vyřešilo příčiny krize. Ty ve svém prohlášení neupřesnil. V minulosti však již ruští představitelé řekli, za jakých podmínek by byli ochotni konflikt ukončit, převážně se jedná o požadavky, které jsou pro napadenou Ukrajinu a její spojence nepřijatelné, jak shrnul deník The Washington Post.

Rusko například požaduje přenechání většího území, než jeho vojáci na Ukrajině dosud zabrali, protože za obsazené považuje i oblasti, které ovládá jen z části. Možná ještě větší překážkou pro jednání je, že požaduje, aby Ukrajina neobdržela žádné bezpečnostní záruky v podobě členství v NATO nebo přítomnosti zahraničních mírových jednotek na Ukrajině. Ukrajina by přitom podle Kremlu měla také projít demilitarizací.

Kyjev dlouhodobě odmítá uzavřít mír bez bezpečnostních záruk, protože Rusko podle něj jakýkoliv takový mír využije jako příležitost k přeskupení sil a přezbrojení před obnovením ofenzivy. Ruský požadavek na demilitarizaci napadené země tomuto ukrajinskému tvrzení napovídá.

Podle ukrajinské armády se přibližně v době jednání Witkoffa s Putinem začaly u hranic ukrajinské Sumské oblasti shromažďovat ruské jednotky, které se zjevně připravují na otevření nové fronty na území Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tuto informaci používá jako důkaz pro své tvrzení, že Putin jednání o příměří záměrně protahuje, aby mohl pokračovat ve válce a dál zabíjet Ukrajince, jak připomněla televizní stanice CNN.

Víkendové ticho, které nastalo po rapidních jednáních z průběhu týdne, naznačuje, že se při rozhovorech v Moskvě pokrok mírových jednání přinejmenším zpomalil. Trump po nich řekl, že se chce s Putinem sám sejít nebo si s ním zavolat, zatímco jeho ruský protějšek řekl jen, že si s Trumpem „možná“ zavolá. Obě hlavy státu tak možná naznačily další krok v jednání, ale není zřejmé, na čí straně je iniciativa tento krok učinit.

Witkoff pouze v televizním vysílání CNN uvedl, že očekává, že k rozhovoru Trumpa s Putinem dojde v nadcházejícím týdnu. Američané budou nadále jednat také s Ukrajinou. Trumpův vyslanec zopakoval, že nadále věří, že je dohoda na dosah.

Výběr článků

Načítám