Jak by Ukrajinci hlasovali, kdyby bylo referendum fér? Průzkumy hovoří jasně

Sociologové spojili tři průzkumy (únor 2021, listopad 2021, začátek února 2022), ve kterých se obyvatel Doněcké a Luhanské oblasti ptali na vztahy s Ruskem. Respondenty byli pochopitelně pouze obyvatelé těch částí, které v tu chvíli ovládali Ukrajinci.

„Ve všech regionech jihu a východu vidí naprostá většina Ukrajinu jako nezávislou na Rusku. I v Doněcké oblasti by si sjednocení do jednoho státu přálo jen 10 procent proti 86 procentům, kteří podporovali nezávislost Ukrajiny. Podobná situace je v Luhanské oblasti,“ píše institut.

V jiných regionech jihu a východě by si sjednocení s Ruskem přálo ještě méně lidí. Sociologové jsou proto přesvědčeni, že při jakýchkoli normálně vedených plebiscitech by se obyvatelé zmíněných regionů určitě vyjádřili pro nezávislost Ukrajiny a její územní celistvost.

Nic na tom podle nich nemění ani odliv obyvatel, kteří utekli před boji ze svých domovů do bezpečí.

„Jako myšlenkový experiment můžeme například předpokládat, že 60 procent obyvatel opustilo území Chersonské oblasti a odešli pouze proukrajinští občané. Pak by v regionu mezi těmi, kteří zůstali, byl podíl zastánců sjednocení s Ruskem stále jen 15procentní proti 75 procentům těch, kteří jsou na straně Ukrajiny,“ uvedli výzkumníci.

Z pseudoreferend v okupovaných částech Ukrajiny, která začala v pátek, už se na internetu objevují první videa. Podle všeho si Rusové sami dokumentují, v jakých podmínkách nechávají tamní obyvatele hlasovat.

Například na jednom z videí se jedna ze seniorních voliček ptá: „Co tam mám dát? Ano, nebo ne?“ V hlasovací budce nemá žádné soukromí, kameraman jí stojí za zády a přímo zabírá hlasovací lístek a natáčí ji při vyplňování. To je v civilizovaném demokratickém světě nepřípustné.

Ani na oficiálních fotkách z této akce, kterou historik Timothy Snyder označuje jako „mediální gymnastiku“, nejsou k vidění žádné plenty. OBSE, která monitoruje volby po celém světě, uvedla, že výsledky „referend“ nemají právní platnost, protože neodpovídají ukrajinským zákonům ani mezinárodním standardům a oblasti nejsou bezpečné. Nebudou zde žádní nezávislí pozorovatelé a velká část předválečného obyvatelstva uprchla.

Podobné nálady už byly na východě Ukrajiny v dubnu 2014. Když provedli sociologové reprezentativní průzkum v každém z osmi regionů jihu a východě Ukrajiny (včetně Doněcké a Luhanské oblasti), otázka zněla: „Jak byste si představovali vztahy Ukrajiny s Ruskem?“

Z odpovědí sociologové nyní vypočítali procento těch, kteří vidí Ukrajinu a Rusko jako dva samostatné státy, a procento těch, kteří by si je naopak představovali sjednocené.

Pokud bychom brali za relevantní názory z doby před osmi lety, vyšlo by, že naprostá většina v každém regionu jihu a východě považuje Ukrajinu za nezávislou na Rusku. Relativně největší podpora „sjednocení do jednoho státu“ byla v Luhanské oblasti (16 % proti 80 %, kteří byli pro nezávislost), v Doněcké oblasti (12 % proti 87 %) a Charkovské oblasti (11 % proti 87 %).

Když se výzkumníci tehdy zeptali explicitně na touhu o připojení k Rusku („Podporujete, či nepodporujete názor, že by se váš region měl oddělit od Ukrajiny a připojit se k Rusku?“), nálady byly radikálnější v Doněcké a Luhanské oblasti.

Nicméně v Doněcké oblasti bylo 52 procent stále proti připojení k Rusku, zatímco jej podpořilo pouze 28 procent. V Luhanské oblasti bylo rovněž 28 procent proti připojení k Rusku, 30 procent se chtělo připojit.

„Je jasné, že 28 procent a 30 procent je dost výrazná podpora, ale v první řadě je třeba pochopit kontext – desetiletí jedovatého vlivu ruské propagandy na tyto regiony. Za druhé, stále to byla menšina populace. To znamená, že ani v takto informačně nepříznivých podmínkách a historicky složitých situacích většina Donbasu nesdílela separatistické nálady,“ stojí v páteční zprávě sociologického institutu.

V ostatních regionech, které by si nyní Rusko ve svých rádoby referendech chtělo přivlastnit, byla podpora anexe ještě nižší. V Charkovské oblasti 16 pro, 66 proti. V Chersonské oblasti se chtěla připojit jen 4 procenta a 85 procent bylo proti. V Záporožské oblasti bylo 6 procent pro, 82 procent proti.