Invaze na Ukrajinu si vyžádala téměř 400 tisíc životů. Ruské ztráty jsou čtyřikrát větší, píše ruský list

Přesné informace o válečných ztrátách jsou velmi obtížně dostupné. Ruský list při svém výpočtu vycházel ze zpráv od několika ověřených zdrojů. Takto došel k celkovému počtu ztrát kolem 395 tisíc.

Číslo ovšem zahrnuje pouze Rusy a Ukrajince a nezahrnuje zahraniční vojáky na obou stranách. Na straně Ruska dále bojují Severokorejci, Indonésané, Kubánci, Srbové, Nepálci, Uzbekové a Kyrgyzové. Na ukrajinské straně pak podle mluvčího Mezinárodní legie Damiena Magroua bojují dobrovolníci z 55 zemí, a to i včetně České republiky. Největší zastoupení mají USA, Velká Británie, Polsko, Kanada a Pobaltské státy.

Výpočet ruských obětí list Moscow Times založil na zprávě ruskojazyčné redakce BBC, která na základě nekrologů a záznamů o pohřbech identifikovala asi 95 tisíc padlých ruských vojáků. Zároveň však poznamenala, že skutečné číslo bude někde mezi 150 a 200 tisíci vojáky, protože Rusové velké množství padlých nechávají na bojišti nebo je pohřbívají v hrobech, o nichž nejsou záznamy.

Do počtu padlých ruských vojáků BBC nezapočítala vojáky ze separatistického Doněcku a Luhansku. U těch se odhaduje více než 20 tisíc padlých. Co se zraněných ruských vojáků týče, podle západních odhadů by mělo v porovnání s padlými jít alespoň o dvojnásobek. To by znamenalo přibližně 400 tisíc zraněných.

Údaje o úmrtích civilistů si Moskva dlouhodobě velmi hlídá. Ruská komisařka pro lidská práva Tatjana Moskalkovová v říjnu uvedla, že v ruských pohraničních oblastech si zatím válka vyžádala životy 398 civilistů. V separatistické Doněcké lidové republice bylo od začátku konfliktu hlášeno téměř pět tisíc mrtvých. Luhanská lidová republika zveřejnila počty mrtvých civilistů naposledy v březnu 2023, kdy jich bylo 900.

Na ukrajinské straně analytici odhadují ztráty kolem 70 tisíců padlých vojáků a více než 100 tisíc zraněných. To převážně odpovídá i zprávám západních médií.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva na konci ledna zveřejnil, že si válka za první tři roky vyžádala životy téměř 13 tisíc ukrajinských civilistů. Více než 31 tisíc jich pak bylo zraněno.

Takto Moscow Times došel k celkovému číslu kolem 395 tisíc mrtvých a přibližně 800 tisíc zraněných za tři roky války. Zároveň ale list uvedl, že jde stále o umírněný odhad a skutečné číslo je ve skutečnosti pravděpodobně vyšší.

Ruské ztráty pak ještě porovnal se zabraným územím. Celkem Rusové okupují 70 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, včetně Krymu, který anektovali už v roce 2014. Při zprůměrování by to odpovídalo tomu, že na každý zabraný kilometr čtvereční padlo téměř šest Rusů a skoro dvanáct jich bylo zraněno.

„Rusko lidi nikdy nepovažovalo za cenný přínos. Naopak byli vždy materiálem, který se může naházet do války. Princip ‚ať to stojí cokoliv‘ byl tady aplikován doslovně. Kreml našel úspěšnou formuli: ‚Tady jsou nastříhané kousky papíru jménem peníze a dejte nám vaše životy‘. Nejprve to byli dobrovolníci, pak mobilizovaní a pak ti, kteří šli za platem,“ vyjádřil se ke zprávě o ruských ztrátách poradce ukrajinského parlamentu pro národní bezpečnost Ivan Stupak.