Článek
„Pokud jde o možné rozšíření o Ukrajinu, já to vidím jako velkou příležitost pro Ukrajinu a pro nás všechny. Pokud budeme vnímat nejen EU, ale i NATO jako zónu spolupráce a bezpečí a respektu k pravidlům, tak je v našem zájmu, aby se tato zóna rozšířila dál,“ prohlásil Pavel.
„Pokud by se rozšířila i o velkou zemi, jako je Ukrajina, která bezprostředně sousedí s Ruskem, tak tím spíš by to mělo být v našem zájmu,“ myslí si prezident.
Pro Čechy by podle něj postupná integrace Ukrajiny do NATO znamenala i velkou ekonomickou příležitost, protože by se české firmy mohly po konci války s Ruskem podílet na její obnově.
Pavel: Česko už mnoho možností ke zbrojní pomoci Ukrajině nemá
S Bauerem Pavel ve čtvrtek jednal o nutnosti nového přístupu zemí NATO k odstrašování nepřátelských zemí od případné agrese. Aliance by měla projít změnou, kterou projednají země na summitu v Litvě.
„Nové plány jsou poprvé jednoznačně napřímo vázány s konkrétními silami jednotlivých států, s jejich vybavením, technikou a dobou pohotovosti,“ řekl novinářům Pavel. „Tyto plány budou propracovávány, aby byly připraveny ke schválení na summitu ve Vilniusu,“ dodal.
Investice jednotlivých zemí do armády a techniky získají podle Pavla větší váhu. „Dosud nenaplnění některých cílů znamenalo v podstatě jen odložení v čase a jistý diskomfort pro stát, který to nesplnil. Teď v tom novém plánu to bude znamenat, že stát, který nenaplní cíle, ke kterým se zavázal, ohrozí bezprostředně bezpečnost všech ostatních,“ vysvětlil Pavel.
Pavel jednal v Bruselu se Stoltenbergem o pomoci Ukrajině
Diskutovat teď o investicích do obrany budou muset podle něj Češi i na domácí půdě. Pavel to pokládá za téma pro všechny instituce, ale i pro občany a soukromý sektor. „Bezpečnost musí být vnímána jako problém nás všech. Na řešení války se musí podílet všechny složky společnosti,“ prohlásil.
O situaci ve světě jednal ve čtvrtek odpoledne také se zástupci bruselských politických think-tanků. „Snažil jsem se je inspirovat, že naše část Evropy by měla být více slyšet na evropské půdě, především s ohledem na zkušenost, kterou jsme prošli v posledním roce ve vztahu k válce na Ukrajině,“ poznamenal.
Hned první den návštěvy ve středu se setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Ten se záhy vydal na svou první návštěvu Ukrajiny, kam se Pavel chystá v příštích týdnech také jet. O plánu šéfa NATO však český prezident dopředu seznámen nebyl.
„Stoltenberg ani mně explicitně neřekl, kam jede. Ale vzhledem k tomu, že se v problematice pohybuji dost dlouho, tak mi to došlo. Bavili jsem se o Ukrajině poměrně intenzivně. Naše názory se shodují. Ty zprávy, které na Ukrajinu povezeme, jsou dost podobné,“ poznamenal Pavel.
Na Ukrajinu bez Pavlové
Zatímco v Bruselu jej doprovází manželka, na Ukrajinu pojede Pavel sám. „Možná, až po válce budeme obnovovat Ukrajinu, tak tam ráda pojede se mnou,“ řekl prezident.
V pátek se Pavel setká s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Poté by se měl český prezident u lavičky Václava Havla u Evropského parlamentu setkat s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolovou. V budově Evropského parlamentu pak spolu budou oba politici jednat.
„Chtěl bych s bavit o aktuálních tématech. Jakým způsobem se vypořádáme s podporou Ukrajině. S jakým způsobem budeme schopni zajistit dostatek materiálu, který bude potřeba pro úspěšné vedení války. Budu se ptát na to, jaké jsou představy na poválečnou obnovu Ukrajiny,“ uvedl. Ptát se chce také na názory, zda by se Ukrajina mohla stát členem EU.
Původně se měl potkat také s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, schůzku však musela z osobních důvodů zrušit, narodilo se jí vnouče.