Článek
Zahájení války
„Rozhodli jsme se spustit zvláštní vojenskou operaci zaměřenou na demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny,“ oznamuje ve vysílání televize Rossija 24 brzy ráno 24. února ruský prezident Vladimir Putin. Krátce na to už hrozil dalším zemím, aby se do „speciální vojenské operace“, jak Rusko válku nazývá, nepletly, jinak budou čelit větším důsledkům, než kdy dřív.
Ruská válečná lodi, jdi do pr***e
Hned první den invaze došlo na boje u Hadího ostrova v Černém moři, který Rusové tehdy obsadili. Odpor Ukrajinců ale dokumentovala věta, kterou pronesl jeden z 13 obránců po výzvě ruské lodi, aby se vzdali. „Ruská válečná lodi, jdi do pr***e,“ odvětil suše voják Roman Hribov. Všichni vojáci skončili v zajetí. Po návratu z něj dostal Hribov vyznamenání za služby Čerkaské oblasti a celá jeho věta, v níž odmítl kapitulaci, se na Ukrajině stala slovem roku 2022.
Rok od invaze: Speciální debata Novinek z různých úhlů pohledu – 1. díl
Prezident „tut“
Ruské naděje na bleskovou válku vzaly za své. Stý den války se přihlásil z Kyjeva ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vzkazem, že je stále „tut“ (tady). „Šéf frakce je zde, šéf prezidentské kanceláře je zde, premiér Ukrajiny Šmyhal je zde, prezident je zde,“ připomněl národu.
Nápis „děti“ před divadlem Rusko neodradil od bombardování
V polovině března bombardovalo Rusko budovu činoherního divadla v Mariupolu. Agresora od útoku neodradily ani dva obří nápisy „děti“, které byly z obou stran před divadlem napsané a byly dobře viditelné i ze satelitních snímků. Bombardování nepřežilo na 600 lidí a v té době se jednalo o nejsmrtelnější známý útok proti civilistům. Někteří lidé byli v divadle, které sloužilo jako kryt, kvůli chaosu způsobeným ruským ostřelováním, ušlapáni.
Buča, hroby a fotka ženy s nalakovanými nehty
Na začátku dubna ukrajinští obránci osvobodili město Buča, které následně vydávalo děsivá svědectví. Mrtvá těla ležela nejen na ulicích, ale také v masových hrobech. Na místě našli zastřelené civilisty se svázanýma rukama. Skutečně ikonickým se stal snímek mrtvé ženy v ulicích Buče, kterou poznala vizážistka z nedalekého Hostomelu díky výraznému laku na nehtech.
Raketa „za děti“
8. dubna zahynuly desítky lidí po útoku balistické rakety na přeplněné nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny. Na sociálních sítích se objevily záběry trosek rakety. Na její spodní části byl bílou barvou napsán azbukou nápis „za děti“.
The missile that landed in Kramatorsk railway station had the words за детей “for the children” written on side. Messed up and likely indicative of parallel reality Russian propaganda is creating. pic.twitter.com/E21DQKv7bX
— Oliver Carroll (@olliecarroll) April 8, 2022
Křižník Moskva jde ke dnu
13. dubna se Ukrajině daří podzvukovou protilodní střelou Neptun zasáhnout vlajkovou loď Černomořské flotily křižník Moskva. Jeho ztrátu o den později přiznávají sami Rusové, i když důvodem potopení je podle vyjádření Kremlu výbuch munice na palubě. „Během odtahování křižníku ztratila loď stabilitu z důvodu poškození trupu. Uprostřed silné bouře se loď potopila,“ uvedlo tehdy ruské ministerstvo obrany.
Bojovníci z Azovstalu
Poslední stovky ukrajinských obránců ocelárny Azovstal v Mariupolu se vzdaly. Kyjev oznámil, že jim nařídil, aby nepokračovali v boji, protože splnili svůj úkol a ochránili civilisty, kteří se v ocelárnách skrývali. Díky výměně zajatců se pak někteří obránci dostali z ruského zajetí na svobodu.
Raketa ve Vinnycji usmrtila čtyřletou holčičku
Čtvrtek 14. července, 9:38 ráno, Vinnycja, stovky kilometrů od frontové linie. Irina Dmitrijevová bere svou čtyřletou dcerku Lizu s Downovým syndromem do místního dětského klubu. Zhruba o hodinu později dopadá na místo, kde se holčička s matkou nachází, raketa Kalibr vypálená Ruskem z Černého moře. Liza na místě zemřela. Obrázky krví nasáklého kočárku následně obletí celý svět.
Poškození Nord Streamu
Švédské a dánské měřicí stanice zaznamenaly na konci září masivní podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodu Nord Stream následně začal unikat plyn. Hovoří se o útoku. Pouze se ale spekuluje, kdo za něj může. Mluví se o sabotáži ze strany Ruska.
Výbuch na Kerčském mostě
Kerčský most je přímou spojnicí mezi Ruskem a okupovaným poloostrovem Krym. V sobotu 8. října se na něm ozvou výbuchy. Tři lidé umírají. Most je vážně poškozen a jeho část se zřítila. Rusko zuří, Ukrajina takticky mlčí, i když i západní zdroje tvrdí, že za explozí stojí ukrajinské tajné služby. Opravy mostu mají trvat až do druhé poloviny roku 2023.
Ukrajinská vlajka v Chersonu
„Jsme svobodní, nejsme otroci,“ raduje se v polovině listopadu jedna z Ukrajinek v Chersonu poté, co se obráncům podařilo město získat zpět. Cherson se stal prvním významným městem, kterého se Rusko od začátku války zmocnilo. Na místních budovách dochází k opětovnému vztyčení ukrajinských vlajek. Tři dny po získání Chersonu do města přijíždí prezident Zelenskyj.
Fiala, Biden a další návštěvy státníků
Hned dvakrát dorazil do Kyjeva český premiér Petr Fiala. První návštěvu uskutečnil už v polovině března, kdy bylo město stále pod palbou. Druhou pak na přelomu října a listopadu. V březnu na Ukrajinu vyrazil společně s premiéry Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou. Zelenskyj řekl, že návštěva premiérů je silným projevem podpory.
Státníci jezdí do Kyjeva od začátku války pravidelně. V ukrajinském hlavním městě se nejednou objevil také Boris Johnson. Před několika dny, v únoru 2023, dorazil do Kyjeva také americký prezident Joe Biden.