Humanitární organizace čelí kritice

„Dáme jim úkol: Černihiv nebo Cherson. Místa, kde je to pro nás těžké,“ řekla ukrajinská vicepremiérka Iryna Věreščuková.

„Tam, kde nemůžeme vyjednávat s Rusy, říkáme, jděte tam sami a evakuujte lidi, vezměte autobusy a jeďte pro lidi, a oni to nezvládnou,“ postěžovala si Věreščuková, která Červený kříž zkritizovala jako „impotentní“.

Ještě ostřejší byl Andrij Sadovyj, starosta západoukrajinského Lvova, jímž prošla velká část z více než čtyř milionů uprchlíků, kteří od začátku ruské invaze utekli ze země. Ten pracovníky humanitárních organizací obvinil, že jen se znepokojením přihlížejí „nad kávou a vínem“. Zaměstnanci UNHCR se podle něj zajímali víc o bezpečnost vlastního personálu než ukrajinských běženců.

„V prvních dvou týdnech nám říkali, že jsou sami jako uprchlíci, protože byli zaneprázdněni evakuací personálu z Kyjeva, hledáním míst, kde by mohli zůstat, zajišťováním toho, aby byli v bezpečí a psychicky v pořádku,“ vylíčil zástupce lvovského starosty Serhij Kiral s tím, že první týden ani nebylo jasné, s kým má jednat.

Obě zmíněné organizace se ale kritice brání. „Nikdo nebyl připraven na mimořádnou událost takového rozsahu s tak rychlým vývojem,“ vzkázal mluvčí UNHCR s tím, že organizace svou přítomnost na Ukrajině posílila, ačkoliv z oblastí, jako je Mariupol, se už musela stáhnout.

Mluvčí Červeného kříže podotkl, že úlohou organizace je pomáhat se zajištěním pomoci a humanitárních koridorů po jednání s oběma stranami. „Bohužel je to ale na nich. Můžeme jen pomoci. Ale musíme si zachovat neutralitu. To je obtížná role MVČK, a proto čelíme množství kritiky ze všech stran,“ uvedla organizace.