Human Rights Watch: Putin by měl být vyšetřován za Mariupol

HRW zároveň zveřejnila novou zprávu analyzující boje o přístavní město, jejich následky a ruskou okupaci. Moskva by podle ní měla poskytnout obětem a jejich rodinám reparace.

Ruský útok na Mariupol mezi únorem a květnem 2022 si vyžádal tisíce mrtvých a zraněných civilistů, uvádí HRW ke zprávě, kterou vypracovala s ukrajinskou organizací nazvanou Truth Hounds a společností SITU Research. Konstatuje, že stovky tisíc lidí zůstaly několik týdnů odříznuty od základních služeb a město bylo zdevastováno.

Na základě satelitních snímků, fotografií a videí z hlavních městských hřbitovů organizace uvádějí, že mezi březnem 2022 a únorem 2023 bylo v Mariupolu pohřbeno více než 10 000 lidí. Porovnáním nárůstu počtu hrobů s běžnou úmrtností ve městě pak organizace odhadly, že kvůli bojům nebo dalším s válkou souvisejícím příčinám zemřelo nejméně 8000 lidí. Není ale podle nich známo, kolik z nich bylo civilistů.

Celkový počet mrtvých může být ovšem podle HRW výrazně vyšší. „Některé hroby obsahovaly více těl a pozůstatky jiných byly s největší pravděpodobností pohřbeny v troskách. Někteří mohou zůstávat v provizorních hrobech a jiní mohli zemřít na příčiny související s válkou později,“ uvádí HRW. Někteří příbuzní pohřešovaných podle organizace stále hledají své blízké.

„V Mariupolu, stejně jako jinde na Ukrajině, Rusové a s nimi spřízněné síly ve velké míře používali výbušné zbraně s plošným účinkem, včetně ostřelování z tanků a těžkého dělostřelectva, vícehlavňových raketometů, raket a leteckých úderů v obydlených oblastech,“ uvádí organizace a dodává, že mohlo jít o nerozlišující a nepřiměřené útoky.

Během pokračující okupace ruské úřady staví nové výškové bytové domy jako součást svého deklarovaného plánu na přestavbu Mariupolu, zároveň však v nepřítomnosti nezávislých vyšetřovatelů Rusko likviduje fyzické důkazy na stovkách potenciálních míst zločinů, píše dále HRW. Okupační síly podle organizace také odstraňují znaky ukrajinské identity, mimo jiné prosazováním osnov ruských škol nebo přejmenováváním ulic.

HRW ve více než dvousetstránkové zprávě vychází ze svědectví 240 většinou vysídlených obyvatel Mariupolu, analýz více než 850 fotografií, videí, dokumentů a desítek satelitních snímků. Zprávu doplňuje mimo jiné 3D rekonstrukce některých budov poškozených při útocích, grafika poničených škol a zdravotnických zařízení. Dokumentuje 14 útoků, které poškodily či zničily mimo jiné nemocnice nebo divadlo. Organizace tvrdí, že v případě těchto útoků nenašly důkazy o přítomnosti ukrajinské armády v zasažených budovách či v jejich blízkosti, případně pouze malou vojenskou přítomnost.

„Zpustošení Mariupolu ruskými silami je jednou z nejhorších kapitol rozsáhlé invaze na Ukrajinu,“ řekla Ida Sawyerová, šéfka oddělení HRW pro krize a konflikty. „Mezinárodní orgány a vlády, které se zasazují o spravedlnost, by se měly zaměřit na vyšetřování vysoce postavených ruských úředníků, kteří se zdají být spojeni s dohledem na válečné zločiny v tomto kdysi pulzujícím městě,“ dodala Sawyerová.

Human Rights Watch také uvádí, že se loni v prosinci obrátila na Moskvu a ruské vládě poslala shrnutí svých zjištění a seznam otázek, nicméně nedostala odpověď.

Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022. Přístavní a strategicky důležité město Mariupol u Azovského moře se krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ocitlo v ruském obklíčení, které si podle Ukrajinců vyžádalo životy tisíců civilistů. V druhé polovině května 2022 Rusové dobyli poslední baštu ukrajinského odporu v tamních ocelárnách Azovstal, a v bojích značně zničený Mariupol tím zcela padl do jejich rukou.

V prosinci 2022 agentura AP napsala, že na troskách Mariupolu vyrůstá nové ruské město, z něhož Moskva odstraňuje veškeré pozůstatky Ukrajiny – společně s důkazy o válečných zločinech pohřbených ve zničených budovách. Dělníci podle AP bourali vybombardované budovy, těla mrtvých odváželi společně s troskami a tisíce Ukrajinců, kteří zemřeli nebo odešli, nahradili ruští vojáci, lékaři či dělníci.