Hovor Trumpa s Putinem provázejí nesrovnalosti

„Ne, o pomoci jsme nemluvili, vůbec jsme o ní nemluvili. Mluvili jsme o spoustě věcí, ale o pomoci se nemluvilo vůbec,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro televizi Fox News těsně po hovoru s Putinem.

Kreml přitom v prohlášení uvedl, že v rozhovoru mezi Putinem a Trumpem se zdůraznilo, že se jedná o klíčovou podmínku pro vyřešení konfliktu. Prohlášení obou zemí zveřejnila pohromadě agentura AP.

„Bylo zdůrazněno, že klíčovou podmínkou pro zabránění eskalace konfliktu a snahu o jeho řešení politickými a diplomatickými prostředky by mělo být úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu,“ stojí v tiskové zprávě Kremlu. O tomto požadavku již těsně před úterním telefonátem informovala agentura Bloomberg.

Ve zprávě Bílého domu se o zastavení pomoci vůbec nehovoří. Píše se v něm pouze o tom, že oba státníci mluvili o potřebě míru a klidu zbraní na Ukrajině. Bílý dům v něm znovu zopakoval, že k ruské válce na Ukrajině by nikdy nedošlo, kdyby byl Trump prezident. Trump byl nicméně prezidentem v letech 2017-2021. Tehdy už roky probíhala válka na Donbase, kterou nijak nevyřešil. Rusové také v roce 2014 nelegálně anektovali Krym.

Další záležitostí, o níž oba mluvili, je 30denní částečné příměří v oblasti infrastruktury, o němž obě strany také informují jinak.

Rusko o něm píše takto: „Donald Trump během rozhovoru předložil návrh, aby se strany konfliktu po dobu 30 dnů vzájemně zdržely útoků na zařízení energetické infrastruktury. Vladimir Putin na tuto iniciativu reagoval klidně a okamžitě vydal ruské armádě příslušný rozkaz.“

Američané toto částečné příměří popisují zase jinak: „Vedoucí představitelé se dohodli, že přechod k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury.“

Obě věty mohou znít podobně, americký výklad věci je ovšem daleko širší. Podle novináře amerického deníku The Wall Street Journalu Yaroslava Trofimova to v praxi znamená, že Putin nesouhlasil „s ukončením útoků na přístavy, mosty a další ukrajinskou infrastrukturu“.

Rusové jen několik desítek minut po hovoru zahájili obrovský útok na celou Ukrajinu. Okupanti zasáhli civilní zařízení nebo nemocnici v Sumské oblasti. V Doněcké oblasti, ve Slovjansku a Kramatorsku, útočili bombami tak, že v několika částech obou měst vypadla elektřina.

Kromě toho zasáhli také železniční energetický systém v Dněpropetrovské oblasti společnosti Ukrzaliznycja. Při hašení požáru Rusové zaútočili znovu, píše společnost na Telegramu.

Zda se jedná o porušení slibovaného příměří či nikoli, není jasné. Obě země si totiž toto částečné příměří vykládají jinak.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu podporuje. Již dříve Ukrajinci souhlasili i s úplným 30denním příměřím, které by se týkalo jak vzduchu a moře, tak i frontové linie. Rusové ale podle něj nočním útokem, který cílil také na Kyjev, de facto návrh na úplné příměří odmítli.

Ukrajinské letectvo ve středu ráno oznámilo, že Rusové nakonec v noci vyslali na Ukrajinu 145 dronů, dvě balistické střely Iskander-M, čtyři protiletadlové řízené rakety S-300. Okolo 70 dronů Ukrajinci sestřelili, dalších více než 50 nezasáhlo cíl a zmizelo z radarů.

Ukrajina zaznamenala škody v Sumské, Oděské, Poltavské, Dněpropetrovské, Kyjevské a Černihivské oblasti.

Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o sestřelení 35 ukrajinských dronů nad Kurskou oblastí, 13 bezpilotních letounů nad Orelskou oblastí, sedmi nad vodami Azovského moře a po jednom dronu nad Tulskou a Brjanskou oblastí. Kromě toho podle informací listu Ukrajinska pravda Ukrajinci zasáhli ropný sklad v ruském Krasnodarském kraji.