Hladina vody v Kachovce klesla pod „mrtvý bod“

Voda přes zničenou hráz vodního díla nadále odtéká a situace se podle Syroty nezmění ještě sedm až osm dní, informovala Unian.

„Pokud je hráz v dolní části zničena až k základům, nebude hloubka přehrady více než tři metry a její šířka se změní ze 3,5 kilometru před explozí na jeden až 1,2 kilometru. To znamená, že se vrátí do koryta Dněpru, jako tomu bylo před výstavbou přehrady,“ uvedl Syrota podle agentury Interfax-Ukrajina.

Dodal, že se už začalo se zpracováním projektu opravy kachovské vodní elektrárny. Příprava projektu potrvá několik měsíců i za předpokladu, že se na něm bude nepřetržitě pracovat, demontáž poničené vodní elektrárny a stavba nové pak přinejmenším pět let.

Voda odtékající z poškozené Kachovské přehrady dosud na obou březích řeky Dněpr zaplavila 600 kilometrů čtverečních území. Průměrná výška hladiny v terénu činí podle Oleksandra Prokudina, šéfa Chersonské oblastní vojenské správy, 5,61 metru.

Podle něj se 32 procent zaplaveného území nachází na pravém břehu Dněpru pod ukrajinskou kontrolou, 68 procent pak na levém, který kontrolují ruské okupační síly.

Ukrajinci ráno ze zaplaveného území za ruského ostřelování evakuovali 1999 lidí, z toho asi patnáct set z chersonské čtvrti Korabel.

Rusko hlásí evakuaci celkem asi čtyř a půl tisíce lidí ze zatopených okupovaných oblastí, tři stovky z nich za posledních 24 hodin.

Agentura AP v noci s odkazem na ukrajinské a ruské činitele uvedla, že obětí protržení přehrady je 14.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové by pokles hladiny Kachovky v dalších týdnech nebo měsících neměl Záporožskou jadernou elektrárnu ohrozit. Drábová ČTK řekla, že reaktory v elektrárně jsou odstavené a chlazení je zajištěné ze speciální nádrže.

Voda v nádrži by měla stačit na týdny nebo měsíce, protože její spotřeba je vzhledem k odstavení jaderných bloků minimální, řekla Drábová. Podle ní ale záleží na tom, zda nádrž není propojená nějakým odtokem s Kachovskou přehradou. U Záporožské elektrárny má jen zprostředkované informace o jejích dispozicích a manipulačních řádech, uvedla předsedkyně SÚJB.

Zátěžové testy na evropských jaderných elektrárnách se prováděly po havárii elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011 a u Záporožské elektrárny prověřovaly mimo jiné situaci v případě protržení hráze Kachovské přehrady záplavovou vlnou, řekla Drábová. „Elektrárna dokázala, že má (v takovém případě) dostatek vody a dostatek způsobů, jak vodu zajistit pro chlazení reaktorů,“ dodala. „Je prokázáno a dohledat se dá, že protržení přehradní nádrže elektrárnu neohrozí,“ shrnula Drábová.