Gruzie zažívá vlivem migrantů z Ruska hospodářský boom. K sankcím se nepřipojí

„Zatímco Evropu dusí válka, malý národ vklíněný pod Ruskem se těší nečekanému ekonomickému boomu,“ napsala tento týden agentura Reuters. Většina světa se snaží navzdory vrávorání směrem k drsné recesi pokračovat v podpoře Ukrajiny, tato země o populaci 3,7 milionu lidí ale očekává 10procentní nárůst v objemu výroby.

Tato skutečnost mnohé zaskočila. Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) v březnu predikovala, že konflikt zasadí gruzínské ekonomice tvrdou ránu. Světová banka o měsíc později odhadovala, že tamní růst spadne z 5,5 procenta na 2,5 procenta.

„Navzdory všem očekáváním, která jsme měli, zatím nevidíme žádné zhmotnění těchto rizik,“ uvedl Dimitar Bogov, hlavní ekonom EBRD pro Východní Evropu a Kavkaz.

Vzhledem k uvolněné imigrační politice si nemusí Rusové pro život a práci v Gruzii obstarávat vízum. Odhaduje se, že mezi dubnem a zářím převedli Rusové do Gruzie více než jednu miliardu dolarů, to je pětkrát více než za stejné období minulý rok. Gruzínská měna lari je tak nejsilnější za poslední tři roky.

Ne všichni ale mají z nárůstu počtu ruských migrantů radost. Jelikož jde zpravidla o bohaté podnikatele, jejich utrácení vyšponovalo ceny nahoru. Nájem v Tbilisi vzrostl letos o 75 procent, a tak jsou lidé z nižších sociálních tříd v podstatě bez šance si v metropoli sehnat ubytování. Velkým problémem je to zejména pro studenty. Někteří si dokonce studium odkládají nebo prodlužují, protože si už nemohou dovolit v hlavním městě žít.

Paradoxní je, že pokud se Rusové vrátí domů až válka skončí, nemusí ekonomika takovou změnu ustát. Část ekonomických poradců vládě doporučuje, aby využila příjem z daní k splacení dluhu a vybudování rezerv v cizí měně.

Rozšířená představa, že Rusové, kteří se kvůli mobilizaci přestěhovali do Gruzie, nesouhlasí s Putinovým režimem, se často neslučuje s realitou.

Minulý týden obletělo sociální sítě video, na kterém mladý muž v Tbilisi vykřikuje urážky vůči Gruzíncům a Gruzii jako takové. Policie ho zatkla za výtržnictví, ale zanedlouho byl propuštěn. Podle opozičního politika Nika Melii se jednalo o Pavla Kopylkova, syna ruského oligarchy Alexandra Kopylkova, sponzora polovojenské organizace „Bojové bratrstvo“, která se přímo podílela na okupaci Krymu a obklíčení Mariupolu.

Kopylkov je součástí Putinova vnitřního kruhu a úzce spolupracuje s vlivnými ruskými oligarchy, na které byly v důsledku ruské invaze na Ukrajinu uvaleny sankce jako na jedny z prvních: Ališerem Usmanovem a Igorem Sečinem. Podle Nika Melii má Kopylkov blízko také k hlavě Čečenska Ramzanu Kadyrovovi.

„Takhle dnes národní bezpečnost funguje,“ posteskl si Melia na tiskové konferenci. „Předstíráme, že nevidíme skutečné nebezpečí, a necháváme rodiny sponzorů terorismu na Ukrajině žít v Gruzii,“ dodal s tím, že se vláda ani nesnaží tvrdit, že jde o perzekvované uprchlíky.

Napětí ve společnosti dobře symbolizuje místní bar Dedaena, jehož majitelka se rozhodla vzít kontroverzní vízovou politiku vlády obrazně řečeno do svých rukou. Pro vstup do podniku musí Rusové vyplnit prohlášení, ve kterém odsuzují Putinův režim a jeho agresi na Ukrajině. „Prosím podpořte nás vyplněním žádosti o vízum, abychom my ostatní nemuseli trávit čas s kr***ny. Děkujeme za pochopení,“ cituje z formuláře Rádio Svobodná Evropa.

Vztah Gruzie a Ruska je komplikovaný. V roce 2008 spolu obě země krátce válčily kvůli územím Jižní Osetie a Abcházie, ve kterých Kreml podporoval separatisty.

„Tehdy jsme křičeli po celé Evropě: pokud nepotrestáte Putina po Gruzii, tak je Ukrajina další na řadě. Bohužel nás nikdo neposlouchal. Češi a země východní Evropy ano, ale zbytek Evropy a světa se rozhodl, že bude jednodušší svalit vinu na Gruzii než na Putina,“ řekla Novinkám poslankyně Khatia Dekanoidzeová z opozičního Sjednoceného národního hnutí.

Když vydal letos v únoru Vladimir Putin pokyn k napadení Ukrajiny, Gruzie se navzdory žádostem nepřipojila k západním sankcím. Vládní strana Gruzínský sen, kterou de facto vede oligarcha Bidzina Ivanišvili, nechce Rusko vyprovokovat.

„Od rozpadu Sovětského svazu měla Gruzie tři válečné konflikty s Ruskou federací. To, co se dnes odehrává na Ukrajině, je vlastně jen pokračováním,“ konstatoval při čtvrteční návštěvě administrativní linie s Jižní Osetií šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).