Gazprom bude hromadně propouštět a prodává luxusní budovu

Výkonný ředitel Gazpromu Alexej Miller před jedenácti lety v Petrohradě jako nové sídlo exportní divize společnosti otevřel přepychovou budovu ve stylu italského paláce. Ještě před pěti lety exportní divize zaměstnávala 600 lidí. Nyní už jich zaměstnává jen pár desítek a luxusní budova v Petrohradě je na prodej, informuje agentura Reuters.

Stala se tak symbolem úpadku, který Gazpromu přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Právě státní plynárenská společnost utrpěla ze všech ruských podniků nejvíce, protože měla svůj byznysplán založený na vývozu do Evropy, ale o přístup k evropskému trhu prakticky kompletně přišla. Zbylí zaměstnanci exportního oddělení se teď soustředí hlavně na právní spory s bývalými zákazníky.

Společnost jako taková se teď musí přeměnit na vnitrostátního dodavatele. Podle Alexeje Grivače z prokremelského think-tanku Národní fond energetické bezpečnosti je teď hlavním úkolem firmy dostat plyn do většího počtu ruských domovů. „Gazprom dostal sociální úkol zajistit ekonomice a populaci zásoby plynu v levných regulovaných cenách,“ uvedl Grivač.

Problémy Gazpromu se ale netýkají jen exportu, a Miller proto podle dvou anonymních zdrojů z jeho firmy schválil plány na zrušení 1500 pracovních míst na hlavním ředitelství společnosti v mrakodrapu Lachta Centr. Zároveň s tím společnost prodává kromě budovy exportní divize i další luxusní nemovitosti ve svém vlastnictví.

Metoda, jejímž prostřednictvím vedení Gazpromu vybere, které zaměstnance propustit, připomíná metody Elona Muska a jeho neoficiálního ministerstva pro efektivitu vlády, jež slibuje škrty ve výdajích americké federální vlády.

Zaměstnanci plynárenského giganta si totiž mají připravit prezentace o náplni své práce, které mají ukázat, proč si zaslouží zůstat zaměstnáni a jestli se jejich pracovní povinnosti nepřekrývají s povinnostmi některého z kolegů.

Vyhodnocování prezentací zaměstnanců by mělo být dokončeno v řádu několika týdnů. Celkem pak bude propuštěno až 40 % lidí pracujících na ředitelství společnosti. Dohromady ale Gazprom napříč Ruskem zaměstnává půl milionu lidí, takže v rámci celého rozsahu společnosti jde o mizivé množství.

Důvodem, proč invaze na Ukrajinu Gazprom tak silně zasáhla, je, že vedení společnosti podcenilo, jak odhodlaní budou evropští zákazníci zbavit se závislosti na Rusku. Šéfové Gazpromu se domnívali, že je Evropa brzy bude „prosit“, aby dodávky plynu zase obnovili, ale k tomu nedošlo, píše Reuters.

Ruský plyn na evropském trhu rychle nahradili američtí dovozci. Množství zemního plynu, které na evropský kontinent dováží, se od roku 2021 ztrojnásobilo. Když už evropské státy kupují ruský zemní plyn, je to nejčastěji od rivala Gazpromu, společnosti Novatek. Evropská unie nyní plánuje do roku 2027 používání ruských fosilních paliv kompletně ukončit.

Gazprom za rok 2023 nahlásil ztráty ve výši sedmi miliard dolarů (161,4 miliardy korun). Je to poprvé od roku 1999, co byla společnost ztrátová, a tento trend na začátku loňského roku pokračoval. Pro pozdější období už nejsou dostupná čísla. Cena akcií společnosti ale v prosinci spadla na 106,1 rublu (28 korun), což je nejnižší hodnota akcií Gazpromu od ledna 2009.