Francie poskytla víza šesti ruským dezertérům

„Když jsem přistál ve Francii, bylo to prvně, co jsem mohl volně dýchat. Získal jsem pocit klidu a svobody… to nejhorší bylo za mnou,“ popsal jeden z dezertérů, Alexander, jenž uzavřel smlouvu s ruskou armádou a loni v létě byl nasazen do bojů na Ukrajině.

Podle aktivistů a skupin, jež vojákům k útěku pomáhají, z ruských řad od začátku ruské invaze na Ukrajině buď dezertovaly, nebo neuposlechly příkazy k boji desítky tisíc vojáků. Pro západní země to ovšem představuje těžkou otázku, zda tyto dezertéry přijímat, a jestli by se s nimi mělo zacházet jako s hrdiny, válečnými zločinci, nebo možnou bezpečnostní hrozbou. Na unijní úrovni tato otázka řešení zatím nemá a získávání azylu je tak pro dezertéry značně obtížné, vysvětluje deník The Guardian.

„Je to poprvé, co země v Evropské unii přijala skupinu dezertérů bez jakékoliv cestovní dokumentace či zahraničních pasů,“ řekl Ivan Čuvilijajev, mluvčí organizace Jděte lesem, jež pomohla utéct už asi dvěma tisícům vojákům a je zapojena i do tohoto konkrétního případu.

Většina ruských dezertérů uvázla v zemích, kam mohou cestovat bez pasu, jako je právě Kazachstán nebo Arménie, odkud ale nemohou dále. Moskva mezitím vydává značné úsilí na jejich stíhání. Případů únosů a deportací dezertérů do jejich domoviny v poslední době přibývá.

„V Kazachstánu se nikdy nemůžete cítit bezpečně. Musíte prostě držet hlavu u země,“ popsal Alexander život bez SIM karty nebo bankovního účtu, díky kterým by Rusko mohlo odpírače vystopovat.

Šestice dezertérů podle Čuvilijajeva před příletem do Francie prošla pečlivou prověrkou, jež potvrdila jejich „silné a konzistentní protiválečné postoje“. Protiváleční aktivisté doufají, že rozhodnutí Francie nastaví precedens a vyšle silný signál dalším západním státům.

„Doufáme, že to značí začátek vpouštění více dezertérů do Evropy. Chápeme, že na západě pánují obavy, že by někteří z nich nemuseli být těmi, za koho se vydávají,“ uvedl Čuvilijajev.

„Pro ty, kteří dezerci zvažují, je klíčové, aby si mohli představit budoucnost ve svobodné zemi, a ne hrozbu vězení nebo nejistou existenci v zemi sousedící s Ruskem, kde by žili v neustálém strachu z deportace,“ dodal.

Kreml kvůli své potřebě neustále doplňovat armádní počty na frontě v posledních měsících zpřísnil tresty za dezerci, jež nyní zahrnují až patnáct let odnětí svobody a zabavení majetku. Po zbězích úřady horečně pátrají. Média také šíří zpovědi, kde vojáci mluví o takzvaných „dírách a jámách“, kde jsou po dobu několika dní drženi ti, již odmítli bojovat.

Za poslední dva roky bylo v Rusku zaznamenáno alespoň 7400 případů obvinění vojáků z nedovoleného opuštění jednotek. Vzhledem k tomu, že Kreml informace o své armádě systematicky skrývá, je skutečný počet pravděpodobně vyšší.

Dezertérům ale může hrozit i krutější osud než vězení. Pilot Maksim Kuzminov, jenž přeběhl na stranu Ukrajiny, byl letos v únoru zastřelen před svým bytem ve španělském Alicante. Jeho smrt je převážně přisuzována ruským zpravodajským službám.