Expert: Bez jaderného štítu USA by mělo Rusko v Evropě drtivou převahu

Pro Evropu by bylo mnohem složitější nahradit případný výpadek jaderných zbraní USA, než kdyby se musela vypořádat s odchodem amerických konvenčních sil. Čísla jsou totiž neúprosná: kdyby USA chtěly opustit NATO - a já v to nevěřím, protože by to nebylo dobré ani pro jednu stranu -, tak by jaderná převaha Ruska vůči Evropě byla drtivých deset ku jedné. To nemůžeme akceptovat v kontextu toho, co Rusko dělá na Ukrajině, a jeho expanzivních choutek, protože na Rusko platí jen síla, a ne slabost. Jadernou převahu deset ku jedné by Rusko určitě využilo nebo i zneužilo.

Pokračovalo by v nátlaku. Nemyslím k útoku, protože ty zbraně jsou k odstrašení. Ale dobře vidíme, že od začátku války Rusko jaderný arzenál používá jako základní prvek své vojenské strategie.

Putin se jadernou eskalací snažil odradit Západ od další pomoci Ukrajině. Už využil osm eskalačních kroků jaderné rétoriky. Je to pro něj důležitá věc, protože konvenční operace na ovládnutí celé Ukrajiny se příliš nepovedla. Když druhá nejsilnější armáda světa nedokázala ovládnout zemědělský stát, jako je Ukrajina, tak Putin přešel k jaderné rétorice.

V NATO existuje program jaderného sdílení. Jsou v něm Belgie, Nizozemí, Německo a Turecko, kde je vždy po jedné, a Itálie, kde jsou dvě základny, na kterých jsou umístěny taktické jaderné zbraně. Těch je asi sto, což znamená v každé zemi je asi dvacet jaderných zbraní, které jsou stále pod operačním velením armády USA. V případě konfliktu, by Spojené státy dovolily, aby byly osazeny na nosiče hostitelského státu, což jsou ve všech případech letouny, které by je poté nesly na cíl. Do tohoto klubu by se rádo dostalo i Polsko.

USA i Rusko mají okolo pěti tisíc hlavic. A i kdyby USA stáhly z Evropy sdílené zbraně, tak by v rámci NATO byl stále rozvinut jaderný deštník a ke změně parity by nedošlo, protože americké rakety mají dolet mnoho tisíc kilometrů.

Podle mého to nenaznačili a je to jen hysterie, která navázala na slova prezidenta Trumpa a některé jestřábí výroky části jeho administrativy. Ale když se podíváte bez emocí na výroky amerických ministrů obrany Hegsetha a zahraničí Rubia nebo zmocněnce pro Ukrajinu Kellogga, tak nic takového neslyšíte. Hegseth dokonce parafrázoval Trumpovo heslo a řekl: Musíme udělat NATO znovu skvělé. Během prvního Trumpova mandátu narážky vůči NATO zaznívaly mnohem více.

Trumpa je potřeba brát vážně, ale ne doslovně. Před půl rokem říkal, že (ukrajinský prezident) Zelenskyj je hrdina, teď říká, že je diktátor a rozpoutal válku. To je potřeba odsoudit a neobhajovat to. Ale vážně bychom měli brát slova, že USA chránily Evropu 80 let a že bychom se měli bezpečnostně postavit na nohy a že Ukrajina je hlavně náš problém, protože oni se musí soustředit na Indo-Pacific.

A je také potřeba pochopit, že problém Grónska je trápí více než rusko-ukrajinská válka. A také si uvědomit, že se situace změnila a dělá se nyní reálpolitika, silová politika. Ale s tou nepřišly USA, ale Putin, když anektoval Krym a poté napadl Ukrajinu. USA jen reagují podobnou silovou politikou. Hegseth řekl, že hodnoty jsou důležité, ale nedá se s nimi střílet a je potřeba, aby se Evropa postavila na nohy a USA ji v tom podpoří.

Reagují na nevyzpytatelné výroky z USA a jsou v tom obavy, že když Američané chtějí, aby se Evropané starali sami o svou bezpečnost, že se to promítne i do toho, že USA omezí svou přítomnost v Evropě a v NATO.

Nelze směšovat Ukrajinu a NATO. Nevšiml jsem si, že by Spojené státy odcházely z Aliance anebo ji házely přes palubu a stahovaly jaderné síly. Rétorika je vyostřená a také se mi nelíbí. Ale nelíbí se mi ani pláč nad rozlitým mlékem a snažím se vzít hlavně to pozitivní, co nám Američané nyní vzkazují.

Máte pravdu, že jsme pomohli USA, když potřebovaly, ale i ony Evropě pomáhají. A odtajněné sovětské archivy jasně dokládají, že Stalin chtěl dojít až do Paříže a zabránily mu v tom jen americké síly v Evropě. Těžko můžeme Američanům něco vyčítat, když nás zachránili v první i druhé světové válce a 80 let se starali o naše bezpečí.

Oni nám říkají, že situace je vážná a je potřeba budovat evropské křídlo NATO. Ale je nesmyslem budovat evropskou armádu nezávisle na Alianci. NATO je funkční a je potřeba ho pouze posílit. Ale zatím to moc nešlo. Německo jako nejlidnatější země a nejvyspělejší ekonomika Evropy není v tuto chvíli schopné pro NATO plně připravit dvě divize, které slíbilo. Potom se nemůže Evropa divit, že ji nikdo nebere k jednacímu stolu. Šéf Rheinmetallu řekl, že Evropa nejméně dekádu bude sedět u stolu pro děti, protože pro to, aby mohla sedět u stolu pro dospělé, nemá vojenskou sílu.

Řeknu tvrdá čísla. Británie má 225 jaderných hlavic. Ty může odpalovat výhradně z ponorek pomocí amerických raket Trident 2. To jsou špičkové rakety s doletem přes deset tisíc kilometrů, ale Britové jsou závislí na americké technologii. Francie má 290 jaderných hlavic, u kterých může být nosičem i letoun Rafal. A ty by mohlo sdílet Německo, jak nyní naznačoval Merz.

Ale to není nic nového. Už v roce 2007 Francie nabízela Německu, že s ním bude své jaderné zbraně sdílet, ale tehdy nešlo o možné stažení USA z Evropy, ale o to, že Francie chtěla, aby se Německo s ní podílelo na enormních nákladech, které udržování jaderného arzenálu stojí. Tehdy to Angela Merkelová odmítla a nyní je tu nabídka znovu. Ale tím by se jaderná síla Evropy nijak nezvětšila.