Evropští lídři v Paříži nedokázali zaujmout jednotný postoj k Ukrajině a vyslání vojáků

„Zjistili jsme, že takové schůzky nekončí rozhodnutími,“ hodnotil krizový mítink svolaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem polský premiér Donald Tusk podle serveru wiadomosci.

„Evropští vůdci na narychlo sjednanou schůzku nepřijeli s novými nápady a hádali se o vyslání vojáků na Ukrajinu,“ napsal server Politico.

Jádrem jednání bylo vyslání vojáků. Spojené státy poslaly podle Politika „evropským zemím NATO dotazník“, kde po nich chtěly vědět, co nabídnou k prosazení mírové dohody na Ukrajině. Jedna z otázek se podle některých zdrojů měla týkat i vyslání jednotek dohlížejících na příměří nebo mír. Takovéto síly chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

S touto ideou veřejně vystoupil jako první francouzský prezident Emmanuel Macron. Návrh podporuje britský premiér Keir Starmer, ten ale je ochoten britské vojáky vyslat jen v případě, že by se na vytváření mírových sil podíleli i Američané. Trval na „americké pojistce, aby se „odradilo Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu“.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová, která zastupovala skandinávské a pobaltské země, řekla, že je třeba si vyjasnit „mnoho, mnoho“ věcí, než budou moci být vojáci vysláni na Ukrajinu.

Polsko však předem návrh odmítlo a celou schůzku učinilo zbytečnou. „Nepředpokládáme vyslání polských vojáků na Ukrajinu,“ řekl Tusk ve Varšavě ještě před odletem na Ukrajinu.

Vysoký polský představitel dodal, že Polsko nemá dostatečné kapacity, aby poslalo vojáky na Ukrajinu, protože musí střežit hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem: „Francouzi jsou daleko, takže mohou poslat vojáky na Ukrajinu, ale my jsme blízko a nemůžeme.“

Polské výhrady jsou pochopitelné, ale Polsko by také mohlo výměnou žádat, aby jiná evropská země poslala vojáky na střežení jeho hranic s Běloruskem.

Německý kancléř Olaf Scholz torpédoval i pokračování diskuse, když řekl, že schůzka byla „předčasná a vysoce nevhodná“ v době, kdy válka pokračuje. O způsobu zajištění míru se přitom musí vždy jednat ještě před jeho uzavřením, což se ukázalo jak za druhé světové války, tak v Koreji, aby vše nedopadlo jako před sedmdesáti lety ve Vietnamu, kde dva roky po podepsání míru severovietnamští vojáci dobyli Jižní Vietnam.

V Paříži zněla jen obecná hezká, ale prázdná slova. „Dnes jsme v Paříži opět potvrdili, že Ukrajina si zaslouží mír dosažený silou. Mír respektující její nezávislost, suverenitu, územní celistvost se silnými bezpečnostními zárukami,“ napsala na X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Zdůraznila, jak se evropské země podělily o pomoc Ukrajině, a dodala, že stejný přístup je třeba i při obraně Evropy.

Česká republika na schůzce nebyla, i když francouzský prezident Emmanuel Macron říkal, že zve představitele zemí, které mají zájem nebo pomáhají Ukrajině.

To Česká republika je, roli ale zřejmě sehrálo, že tuzemská politická reprezentace otázku případného vyslání vojáků nechce řešit.