Článek
Členové europarlamentu v nezávazné rezoluci vyzývají EU, aby „v úzké spolupráci s Ukrajinou usilovala o získání politické podpory ve Valném shromáždění OSN a na dalších mezinárodních fórech … pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině“.
„Evropský parlament se domnívá, že zvláštní mezinárodní tribunál by měl mít pravomoc stíhat nejen Vladimira Putina a politické a vojenské vedení Ruské federace, ale také Alexandra Lukašenka a politické a vojenské vedení Běloruska jako spolupachatelského státu, z jehož území a s jejichž logistickou podporou vede Ruská federace svou agresivní válku proti Ukrajině,“ píše se v dokumentu.
⚡️The European Parliament has just voted for a tribunal for Putin
— Iuliia Mendel (@IuliiaMendel) January 19, 2023
In favor - 472. Against - 19
Putin is a War Criminal pic.twitter.com/rAOWcGHwMq
Tato výzva zazněla navzdory prohlášení hlavního žalobce Mezinárodního trestního soudu Karima Khana, že jeho soud je schopen účinně řešit válečné zločiny spáchané na Ukrajině.
Tři způsoby, jak odstřihnout Lukašenka. Opozice s nadějí vyhlíží nového českého prezidenta, řekl Novinkám Latuško
Khan se tehdy ohradil proti plánu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na zřízení takového zvláštního soudu.
Tribunál je potřeba, myslí si EP
Evropský parlament nicméně uvedl, že se „domnívá, že zřízení zvláštního tribunálu by doplnilo vyšetřovací úsilí Mezinárodního trestního soudu a jeho prokurátora, neboť by se zaměřilo na údajnou genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané na Ukrajině.“
Přítomní europoslanci za hnutí ANO, ODS, KDU-ČSL, TOP-09, STAN i Piráty hlasovali pro znění rezoluce. Proti byli z Čechů dva: předsedkyně komunistů Kateřina Konečná a generál v záloze Hynek Blaško, který do EP kandidoval za hnutí SPD. Europoslanec Ivan David (SPD) se zdržel.
Mezinárodní trestní soud se sídlem v Haagu zahájil vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, ale nemůže stíhat trestný čin agrese, tedy napadení jiné země, protože Ruská federace není signatářem Římského statutu, smlouvy, na jejímž základě byl soud zřízen.
Od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, jsou jeho vojenské síly obviňovány ze závažných zločinů, od zabíjení na kyjevském předměstí Buča až po smrtící útoky na civilní objekty, včetně bombového útoku na divadlo v Mariupolu z 16. března, při kterém podle vyšetřování agentury Associated Press pravděpodobně zahynulo téměř 600 lidí.
Idea neutrální Ukrajiny je za těchto podmínek nesmyslná, řekl Kissinger. A podpořil její vstup do NATO
