Evropa může vytáhnout Ukrajinu z bryndy. Česko a Estonsko lokalizovaly přes 2,5 milionu kusů munice

„Estonsko lokalizovalo širokou škálu zemí, od kterých bychom mohli nakoupit náboje pro Ukrajinu. Prohlásil jsem to na (americké letecké základně v Německu) Ramsteinu, že pokud je někdo připraven finančně přispět, ať se na nás obrátí. Jsme schopni nakoupit náboje pro Ukrajinu, a to i ve velkém množství. A rychle,“ prohlásil pro list Postimees Pevkur.

Estonský ministr obrany dále uvedl, že pokud by se Estonsku podařilo zajistit financování, mohlo by munici na Ukrajinu dostat do dvou měsíců. „Dodací lhůta je dva měsíce,“ uvedl.

Estonsko tak přišlo s podobným plánem jako Česká republika, která svoji iniciativu oznámila v únoru. První munici zajištěnou Českem podle premiéra Petra Fialy Ukrajina dostane v červnu.

„Aniž bych mohl jít do nějakých detailů, jsme schopni z této iniciativy, a to podotýkám, dodávat na Ukrajinu munici už v průběhu června a pak postupně do konce roku tak, abychom naplnili očekávané dodávky ve výši statisíců kusů,“ sdělil novinářům zkraje dubna na vojenské základně Severoatlantické aliance (NATO) v Rukle Fiala.

Česká republika lokalizovala půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a tři sta tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů. Estonsko toho ale našlo ještě víc.

„Nabídky, o kterých ve světě víme, pokrývají všechny ráže, které Ukrajina potřebuje. Patří mezi ně 122mm rakety pro (salvový raketomet BM-21) Grad, 122mm dělostřelecké granáty pro (houfnice) D-30 a pak 152mm a 155mm (dělostřelecké) granáty. Je jich na výběr celá řada,“ uvedl dále v rozhovoru Pevkur.

Podle něj je cena za kus průměrně 2500 eur (přes 63 tisíc korun), Estonsku se podle něj podařilo lokalizovat munici v hodnotě dvou až tří miliard eur, což by dle jeho slov zajistilo nákup 800 tisíc až 1,2 milionu kusů munice pro Ukrajinu.

„Pokud spojíme český potenciální nákup milionu kusů s naším plánem a připočítáme k tomu Brity, kteří také naznačili, kde další munici nakoupit, tak si v případě zajištění financování troufám tvrdit, že by bylo možné Ukrajině v tomto roce poslat dva až dva a půl milionu kusů munice, prohlásil Pevkur.

„Těchto 2–2,5 milionu nábojů by už bylo srovnatelných s tím, co mohou nasadit Rusové,“ dodal.

Estonský ministr obrany dále uvedl, že plán poprvé předložil 19. března při jednáních na americké letecké základně Ramstein v Německu. Na rozdíl od Čechů se Estonsku podařilo lokalizovat munici nejen mimo Evropu, ale i ze zemí v Evropě. Neuvedl však z jakých.

„(Lokalizovali jsme munici) převážně z mimoevropských zemí, ale jsou i v Evropě. Bohužel to nemohu specifikovat. V mnoha případech si prodejce sám nepřeje, aby to bylo známo,“ uzavřel Pevkur.

Ukrajinská armáda se dlouhodobě potýká s nedostatkem munice, který je způsoben i selháním dodávek z Evropské unie a Spojených států amerických. EU loni slíbila, že Ukrajině do konce letošního března dodá zhruba jeden milion kusů dělostřelecké munice, Kyjev ale obdržel jen zhruba třetinu.

Vojenská pomoc ovšem drhne hlavně v USA, kde ji v Kongresu blokují republikáni. Americký prezident Joe Biden nový balíček pomoci Ukrajině předložil už loni v říjnu. Na pomoc Ukrajině bylo v neschváleném balíčku alokováno zhruba 61 miliard dolarů (asi 1,42 bilionu korun). Znovu by se o něm mělo hlasovat v následujících týdnech, nikdo však nepředpokládá, že by jej republikáni schválili.

V souvislosti s tím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že pokud Kongres neschválí balíček pomoci, Ukrajina prohraje válku, a Rusko navíc zaútočí i na další státy.