Článek
Rachman uvedl, že v současné době dochází k významné změně v přístupu Evropy k Ruské federaci. „V evropských hlavních městech panuje rostoucí shoda, že lídři kontinentu již nemohou tolerovat situaci, kdy s Putinem jednají pouze Američané. Kanály komunikace s Rusy jsou již otevřené a brzy by mohlo dojít k telefonickému rozhovoru mezi evropskými lídry a Putinem,“ uvedl ve svém sloupku.
Nynější evropský přístup vůči Rusku se zakládá na podpoře Ukrajiny a protiruských sankcích. „Přímé zapojení Evropy do mírových snah je však rovněž stále více vnímáno jako nutnost – zejména proto, že po zastavení finanční pomoci ze strany USA jsou to právě evropské peníze, které udržují Ukrajinu nad vodou,“ napsal.
Evropané se však zdají být přesvědčeni, že Putin bude ochotný jednat, a to i přes nynější ruskou opatrnost, kterou by mohly umocnit i návrhy, s nimiž Evropa přijde. Podle Rachmana je pravděpodobné, že Evropa Rusku nabídne dva návrhy na ukončení současného konfliktu.
„První spočívá ve zmrazení konfliktu na současné linii kontroly – a výměnou za to získat záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Druhou možností by bylo, že Ukrajina postoupí zbytek Donbasu Rusku – ale poté vstoupí do NATO,“ tvrdí britský novinář.
Rusko během jednání s USA požaduje, aby se Ukrajina stáhla bez boje z Donbasu, tedy z ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti. Ukrajina však jakékoli územní ústupky odmítá.
Anketa
Zelenskyj by to mohl prosadit
Rachma druhým dechem dodává, že by obě varianty mohli Ukrajinci vnímat jako zradu. I tak se ale domnívá, že by je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mohl svému lidu prodat.
„Vzhledem k silné touze po míru ve své zemi by však Zelenskyj mohl být schopen prosadit kteroukoli z těchto myšlenek. Evropané jsou mnohem méně přesvědčeni o tom, že je Putin připraven přijmout kteroukoli z nich. Stále však považují za důležité zahájit přímé rozhovory s Rusy,“ konstatuje.
Podlézání Trumpovi je stále méně účinné
Tato změna podle Rachmana vychází z přesvědčení, že podlézání Trumpovi je stále méně účinné, a to i kvůli tomu, že je šéf Bílého domu zaneprázdněný volbami do Kongresu, které se uskuteční za dva týdny. Zároveň je Trump stále zahořklý, protože Evropa odmítla dostatečně pomoci v americké válce proti Íránu.
„Evropané se rovněž obávají, že politika USA je do značné míry poháněna touhou po obchodních dohodách s Ruskem, nikoli soudržnou bezpečnostní vizí,“ stojí dále v Rachmanově sloupku.
Britský novinář připomněl, že Putin navrhl třístranné jednání mezi ním, Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, jemuž je šéf Bílého domu nakloněn. Takové setkání by se v Evropě nesetkalo s pozitivní odezvou, neboť by na něm chyběli jak evropští zástupci, tak hlavně samotní Ukrajinci.
Americký prezident se už v předvolební kampani holedbal, že ruskou válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin. Nepovedlo se mu to ani za více než rok a půl. Během jeho diplomatických snah tlačí téměř výhradně na Ukrajinu. V poslední eskalaci vzájemných vztahů Trump omezil zpravodajské informace a na návrh Elona Muska i Starlink, kvůli čemuž se Ukrajinci nemohli efektivně připravit na některé ruské vzdušné útoky.



