Článek
Unie svůj íránský sankční režim zpřísnila počtvrté za poslední dva měsíce. Pondělnímu kroku předcházela dvě kola postihů spojená s úmrtím mladé Íránky v policejní vazbě a následnými protesty, v říjnu také EU poprvé uvalila sankce za podporu Ruska ve válce proti Ukrajině.
Jednotlivci a organizace na sankčních seznamech ztrácí přístup k majetkům v EU, nemohou do Unie cestovat a unijní subjekty mají zakázáno poskytovat jim peněžité či jiné prostředky. Rozšíření postihů oznámila Rada EU během jednání šéfů diplomacie sedmadvacítky.
„Tímto sankčním balíkem míříme především na ty, kdo mají zodpovědnost za popravy, násilí proti nevinným lidem,“ komentovala před začátkem schůze ministryně Baerbocková návrhy související s potlačováním protestů. „To jsou především revoluční gardy, ale také ti, kdo se prostřednictvím vynucených videí snaží zastrašovat lidi nebo je trestat,“ dodala německá ministryně.
V souvislosti s protesty hrozí poprava několika Íráncům, uvedli aktivisté
EU svůj sankční režim zpřísňuje poté, co Teherán oznámil popravy dvou vězňů zadržených při demonstracích proti vládnoucímu režimu. Oba muži byli odsouzeni za útoky na bezpečnostní složky, jeden podle íránských médií ubodal dva policisty a další čtyři zranil.
Vlna protestů v Íránu trvá od září, kdy v policejní vazbě zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. V cele podle médií skončila za to, že měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, kterým si má v muslimské společnosti žena zahalit vlasy, krk a poprsí; panuje ale podezření, že smrt byla následkem policejní brutality. Demonstrace, které jsou provázeny výtržnostmi, se setkávají s tvrdými represemi, přičemž podle aktivistů skončily ve vazbě tisíce lidí.
„Musíme nadále íránskému režimu vysílat jasný vzkaz, že není přijatelné takto brutálním způsobem potlačovat lidská práva,“ řekl při příchodu na pondělním jednání v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. To samé podle něj platí v případě vojenské podpory Ruska.
Oběšení z jeřábu. V Íránu veřejně popravili dalšího demonstranta
