EU chce hlavně plnit zásobníky plynu

Vyplývá to z návrhu závěrů unijního summitu, na němž se mají ve čtvrtek v Bruselu shodnout lídři země EU. Ti by měli rovněž potvrdit plán na co nejrychlejší odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový limit však zřejmě nestanoví.

Na dalším balíku sankcí vůči Rusku se v úterý Unie nedohodla. „Vedoucí představitelé znovu zváží, co lze v oblasti sankcí ještě udělat. Nemyslím si, že dojde k formálnímu rozhodnutí o novém balíčku sankcí,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí EU, kteří se neshodli na ropných sankcích vůči Rusku.

Německo tvrdilo, že Unie je na ruské ropě příliš závislá, a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle serveru Politico prohlásil: „Nepodpoříme sankce, které by mohly ohrozit dodávky energie pro Maďarsko.“ V úterý tyto sankce odmítl i maďarský premiér Viktor Orbán. Bulharsko bude chtít výjimku, pokud sankce v energetice projdou.

Nad chováním Maďarska se pozastavila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Ani všechny ruské satelity z bývalého Sovětského svazu se nechovají tak, jak se nyní – během ruského vpádu na Ukrajinu – chová vedení Maďarska, napsala v úterý na facebooku. Zároveň položila otázku, zda Budapešti jde o laciný ruský plyn, anebo má zálusk na Zakarpatskou oblast, která svého času bývala součástí Uherska.

Některé státy teď podporují pauzu, aby se přezkoumal účinek dosud uvalených sankcí a odstranily slabiny. Jiné země, mj. Polsko a pobaltské státy, varují před ztrátou tempa.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov řekl v úterý k diplomatickým jednáním s Kyjevem, že jsou méně věcná, než by si ruská strana přála. „Ukrajinská strana požadavky dobře zná. To je vše, co mohu říci. A byly vyjasněny nejen ústně, ale i velmi jasně formulovány a napsány a všechny potřebné návrhy dokumentů byly předány Ukrajincům již před mnoha dny,“ řekl a dodal, že ukrajinská strana na něco reagovala, na něco ne.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v úterý opět volal po jednání na úrovni prezidentů.

„Jakákoli zásadní rozhodnutí mohou být přijata pouze na schůzce prezidentů Ruska a Ukrajiny. Schůzka je klíčová pro nastolení míru,“ řekl ukrajinské verzi BBC. Nechtěl však ani odhadnout, kdy by se setkání mohlo uskutečnit. Po takové schůzce volal i prezident Ukrajiny, Rusko ale o ni zatím neprojevilo zájem.

Vztahy mezi Ruskem a USA jsou na pokraji přerušení. Řekl to v úterý podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. USA podle něj musí zastavit eskalaci, a to jak slovní, tak při dodávkách zbraní na Ukrajinu.

„Musí přestat s vyhrožováním Rusku,“ prohlásil Rjabkov na adresu USA. Podle něj byla v pondělí předána Američanům „protestní nóta, v níž bylo poukázáno na to, že vztahy se ocitly na pokraji přerušení“.

Nótu Moskva předala v reakci na vyjádření šéfa Bílého domu Joea Bidena, který označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vražedného diktátora. Vyjádření prezidenta USA označila Moskva za nedůstojná tak vysoce postaveného státníka.

Rjabkov také řekl, že ve vztazích se Západem už není možný návrat k minulosti. „Tam, kde jsme viděli přehnaná rozhodnutí kolektivního Západu, o kterých se předtím nikdy nemluvilo, jsme si potvrdili své nejhorší představy o tom, co si tihle lidé mohou dovolit. Ve vztazích s nimi prostě není návrat do minulosti možný,“ řekl podle agentury RIA Novosti.

Náměstek také tvrdil, že začíná nová éra. „Myslím, že to, co se děje, nakonec udělá čáru přes rozpočet mnohým z nás, včetně podnikatelů a těch,

kdo argumentovali posvátností principů ekonomické a jiné globalizace. Ta doba skončila, začíná nová kapitola, nová historická éra,“ řekl stanici Rossija 1.

Globální zlom očekává i Biden. „Domnívám se, že se nacházíme ve zlomovém bodě světové ekonomiky, a nejen jí, nýbrž celého světa. Dochází k němu co tři čtyři generace. Teď je doba, kdy se věci mění. Vznikne nový světový řád a my ho musíme vést. A musíme k tomu sjednotit zbytek svobodného světa,“ řekl podle webu whitehouse.gov v pondělí při setkání s podnikateli.

Podle indického webu NDTV probírají USA s Dillí možnost, „jak by Indie mohla získat to, co potřebuje, včetně vybavení ze sovětské éry, které by potenciálně nemuselo pocházet přímo z Ruska“. Moskva byla dosud největším dodavatelem zbraní pro Indii. Ta se zatím vyhýbá jakýmkoli ostrým krokům vůči Moskvě.