Článek
„Oceňujeme vaše vůdčí postavení při využívání ruských aktiv pro obnovu Ukrajiny,“ uvedl v oficiální zprávě zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Ihor Žovkva, který se v pondělí sešel se Sillaste-Ellingovou. Ta ovšem zatím neuvedla, kdy tento právní rámec vstoupí v platnost.
„Estonsko bude prvním evropským státem, který zavede právní mechanismy pro řešení této otázky,“ uvedl dále Žovkva, který dodal, že se tak Tallinn stane důležitým příkladem pro ostatní země.
Podle listu The New Voice of Ukraine během svého setkání mimo jiné jednali o vzájemném úsilí o vyvození odpovědnosti Ruska za válku na Ukrajině nebo o snahách Estonska o zřízení zvláštního tribunálu pro vyšetřování ruských válečných zločinů.
Tisková mluvčí estonského ministerstva zahraničí Kerstin Meresmová Novinkám potvrdila, že se estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna chystá poslat návrh zákona do legislativního procesu. „Ministr předloží v následujících měsících tuto iniciativu parlamentu,“ řekla Novinkám Meresmová. „Ten ji pak musí ještě schválit,“ dodala.
Deset miliard korun
Česká republika podle tiskové mluvčí ministerstva financí Michaely Lagronové zmrazila ruský majetek v hodnotě zhruba 10 miliard korun. „Někdy je to více, někdy méně,“ řekla Novinkám Lagronová s tím, že při zabavení nelze vždy dělat posudek odhadující přesnou hodnotu majetku.
Podle Daniela Drakea, tiskového mluvčího ministerstva zahraničí, ovšem zatím nelze tento majetek použít na obnovu Ukrajiny.
„Vlastníkem jsou stále sankcionované osoby, pouze jim neumožňujeme s majetkem nakládat. (…) Pracujeme na unijním řešení použití výnosů ze zmražených prostředků,“ řekl Novinkám Drake, který dodal, že by se jednalo primárně o prostředky Ruské národní banky.