Dvanáct předpovědí Fukuyamy: Rusko míří k porážce, Putin skončí

V článku vydaném na serveru American Purpose přišel autor slavné teze o „konci dějin“ s dvanácti předpověďmi ohledně ruské invaze na Ukrajině.

Na úvod je důležité zmínit, že text vyšel ve čtvrtek 10. března, od té doby do situace vstoupilo několik nových proměnných, které s jeho odhady mohou zamíchat.

„Rusko směřuje k naprosté porážce na Ukrajině. Ruské plánování bylo nekompetentní a vycházelo z chybného předpokladu, že Ukrajinci jsou Rusku nakloněni a že se jejich armáda po invazi okamžitě zhroutí,“ píše hned v úvodu politolog působící na Stanfordově univerzitě.

Podle něj už nemá ruský prezident Vladimir Putin kde brát, do války poslal většinu své armády. Připomíná také skutečnost, že ruské jednotky v postupu uvízly kvůli problémům se zásobováním zkombinovanými s neustálým ukrajinským odporem.

„Zhroucení jejich pozic by mohlo být náhlé a katastrofální, spíše než že by k němu docházelo pomalu při opotřebovávací válce. Armáda v poli dosáhne bodu, kdy nebude moci být ani zásobována, ani stažena a její morálka se rozpadne,“ soudí Fukuyama.

To podle něj platí minimálně pro vojska na severu Ukrajiny. Ta na jihu jsou na tom lépe, ale dle jeho názoru nebudou schopna dobytá území udržet, pokud sever padne.

Dokud se ruská vojska nezhroutí, nelze podle Fukuyamy čekat jakékoli diplomatické řešení. „Neexistuje žádný myslitelný kompromis, který by byl přijatelný jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu vzhledem ke ztrátám, které v tuto chvíli obě strany utrpěly,“ podotýká.

„Rada bezpečnosti OSN opět prokázala svoji zbytečnost. Jediné, co bylo užitečné, bylo hlasování Valného shromáždění, díky kterému lze ukázat prstem na špatné nebo vykutálené aktéry ve světě,” myslí si Fukuyama.

Rozhodnutí nevyhlašovat nad Ukrajinou bezletovou zónu a neposlat tamnímu letectvu polské stíhačky sovětské konstrukce MiG bylo podle Fukuyamy správné. „Bude mnohem lepší, když Ukrajinci porazí Rusy sami, protože Moskva nebude mít záminku tvrdit, že na ně zaútočilo NATO, a současně nenastane možnost pro zjevnou eskalaci,“ myslí si.

Polské stíhačky by navíc dle něj ukrajinské armádě tolik nepomohly. Mnohem důležitější jsou podle něj nepřetržité dodávky protitankových střel, dronů, lékařského vybavení, sdílení zpravodajských informací a podobně.

„Cena, kterou Ukrajina platí, je samozřejmě obrovská. Největší škody však působí rakety a dělostřelectvo, s nimiž ani MiGy, ani bezletová zóna mnoho nezmůžou. Jediné, co zastaví krveprolití, je porážka ruské armády na zemi,“ píše Fukuyama v dalším bodě.

Zřejmě nejodvážnější predikci nabízí Fukuyama v sedmé části. „Putin porážku své armády nepřežije. Těší se podpoře právě proto, že je vnímán jako silný muž. Co může nabídnout, jakmile prokáže neschopnost a bude zbaven své donucovací moci?“

Podle Fukuyamy ruská agrese způsobila „obrovské škody populistům po celém světě, kteří před útokem jednotně vyjadřovali sympatie k Putinovi“.

Explicitně jmenuje někdejšího italského ministra Mattea Salviniho, brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, prezidentské kandidáty ve Francii Marine Le Penovou a Érica Zemmoura, maďarského premiéra Viktora Orbána a v neposlední řadě amerického exprezidenta Donalda Trumpa. „Politika války odhalila jejich otevřeně autoritářské sklony,“ píše Fukuyama.

V invazi na Ukrajinu může v souvislosti se svými dobyvatelskými choutkami hledat podobnosti i Čína, která stejně jako Rusko vybudovala obrovskou armádu, která ovšem „nemá žádné bojové zkušenosti“. Čína by podle Fukuyamy „mizerný výkon ruského letectva“ zopakovala.

Fukuyama píše: „Můžeme doufat, že čínské vedení nebude přeceňovat vlastní schopnosti tak, jak to udělali Rusové, až budou rozmýšlet své další kroky proti Tchaj-wanu.“

Stejně tak se z aktuální války může podle politologa poučit i Tchaj-wan. „Doufejme, že se také Tchaj-wan probudí a uvědomí si, že je třeba se připravit na boj, jako to udělali Ukrajinci, a obnoví brannou povinnost. Nebuďme předčasně poraženečtí,“ myslí si Fukuyama.

Je jasné, že ukrajinským silám v bránění své země pomáhají ze všeho nejvíc mimořádně efektivní turecké drony Bayraktar TB2. Ukrajina jich má okolo dvaceti, další už jsou prý na cestě. „Turecké drony se stanou bestsellerem,“ tipuje Fukuyama.

„Porážka Ruska umožní ‚nové zrození svobody‘ a vyvede nás z úpadku světové demokracie. Duch roku 1989 bude žít dál díky skupině statečných Ukrajinců,“ uzavírá Fukuyama svůj článek s odkazem na pád železné opony.

V následném rozhovoru pro list Washington Post tuto myšlenku rozvinul a řekl, že si myslí, že si lidé žijící v liberálních demokraciích nyní začnou více vážit institucí jako NATO, což následně posílí vzájemnou solidaritu s demokracií.

Francis Fukuyama v roce 1992 napsal asi své nejslavnější dílo s názvem Konec dějin a poslední člověk. Základní myšlenka knihy je taková, že po pádu železné opony zvítězil západní liberalismus nad všemi svými ideologickými konkurenty a v dlouhodobém horizontu se proto stane jedinou podobou vládnutí.