Dva roky zajetí v Rusku. Odvlečený Ukrajinec vypadá jako po návratu z koncentračního tábora

„Stav Romana a dalších ukrajinských válečných zajatců vyvolává hrůzu a asociace s nejtemnějšími stránkami lidských dějin – nacistickými koncentračními tábory smrti,“ stojí ve zprávě projektu, na kterou odkazuje ukrajinský list.

Roman a dalších 74 zajatců se z ruského zajetí vrátili 31. května. Projekt Chci žít podle NV uvedl, že se Horylyk neúčastnil bojových akcí.

Byl vedoucím kontrolním pracovníkem ostrahy černobylské jaderné elektrárny. Rusové jej a dalších 168 strážců elektrárny zajali jako rukojmí a v březnu 2022 je přes Bělorusko unesli do Ruska.

Po celou dobu „pobytu“ v ruském zajetí Romana nenavštívili pozorovatelé Mezinárodního výboru Červeného kříže. Projekt Chci žít vysvětlil, že Rusové pozorovatele záměrně nevpustili dovnitř, aby nemohli zaznamenat, jak ruští okupanti zacházejí s válečnými zajatci. „Aby před celým světem skryli nelidský přístup Ruska k Ukrajincům. Je to doslova politika genocidy ukrajinského národa,“ zdůvodnili zástupci projektu.

Dne 31. května se na Ukrajině uskutečnila 52. výměna zajatců s Ruskem, při níž se vrátilo 75 ukrajinských vojáků a civilistů za stejný počet ruských zajatců.

Mezi propuštěnými ze zajetí je i Maryana Čečeljuková, vyšetřovatelka z Mariupolu, která prchala před ruským ostřelováním v Azovstalu.

Komisařka Ruské federace pro lidská práva Taťána Moskaľková podle ruské vládní agentury TASS 29. května uvedla, že výměna zajatců mezi zeměmi byla na několik měsíců pozastavena, z čehož obvinila Kyjev. Prý předkládal „přehnané požadavky“, které ale neupřesnila.

O dva dny později ale už k výměně zajatců došlo. Podle agentury Reuters jich bylo skutečně 75, jak tvrdí NV a projekt Chci žít.

„Po dlouhé odmlce došlo k další výměně zajatců: ze zajetí nepřítele bylo propuštěno 75 obránců a civilistů,“ uvedl ukrajinský Koordinační výbor pro zacházení s válečnými zajatci.

„Chci žít“ je ukrajinský státní projekt sledující zacházení s válečnými zajatci. Vytvořilo ho ministerstvo obrany ve spolupráci s rozvědkou pro ruské vojáky, kteří se dobrovolně rozhodnou kapitulovat. Ruští vojáci mohou požádat o zajetí prostřednictvím webu s názvem Choču žiť (Chci žít), který štáb provozuje.