Článek
Jak připomněl kyjevský institut, ještě v prosinci roku 2023 se Zelenskyj těšil 77procentní důvěře. Do února 2024 se ale snížila na 64 procent a do loňského května na 59 procent. Během stejného období se nedůvěra v něho zvýšila z 22 procent na 36 procent.
Oproti poslednímu, květnovému průzkumu KIIS tak jeho důvěra klesla o dalších sedm procentních bodů a nedůvěra se naopak o tři procentní body zvýšila. Zbývajících devět procent dotázaných uvedlo, že se v této otázce nemohou rozhodnout.
Větší podporu má ukrajinský prezident na západě země (asi 60 procent), kdežto na východě je nižší (asi 42 procent). Na jihu je potom 46procentní.
Důvěra v Zelenského klesá, stále je však nad Pavlem nebo Macronem
Průzkum proběhl ve dnech od 2. do 17. prosince na vzorku dvou tisíc respondentů starších 18 let, kteří v té době žili na ukrajinském území kontrolovaném ukrajinskou vládou. Neproběhl tedy na okupovaných územích, dotazováni nebyli ani Ukrajinci žijící v zahraničí.
Zelenskyj se prezidentského úřadu chopil v roce 2019. Tehdy mu důvěřovalo 80 procent lidí. Těsně před ruskou agresivní válkou zkraje roku 2022 však důvěra klesla na 37 procent. Po jejím začátku ovšem raketově vystoupila na 90 procent, od té doby ale stabilně klesá.
Původně měl Zelenskyj být prezidentem do pondělí 20. května loňského roku, Ukrajina je ale ve válečném stavu kvůli agresivnímu Rusku, což Kyjevu nedovoluje uspořádat demokratické nezávislé volby. Ukrajinská ústava zároveň jasně říká, že ve válečném stavu se prezidentské volby konat nemohou a že ukrajinský prezident zůstane v úřadu až do doby, kdy dojde k volbě nového prezidenta. K té ale, jak ústava ukládá, teď dojít nemůže.