Druhý den invaze nám třesoucím hlasem nabídli, ať kapitulujeme, líčí ukrajinský ministr

Reznikov v rozhovoru pro americký deník Washington Post popsal, jak mu 26. února zazvonil telefon. Volal mu Chrenin, představitel autoritářského režimu, kterého u moci dlouhodobě drží Moskva.

Ukrajinský ministr vzpomíná, jak mu Chrenin „třesoucím se hlasem“ oznámil, že mu má za úkol „předat zprávu“ od ruského ministra obrany Sergeje Šojgua: „Pokud Ukrajina podepíše kapitulační akt, invaze se zastaví.“

Reznikov mu ale prý odpověděl: „Jsem připraven přijmout kapitulaci z ruské strany.“

Oba muži spolu přitom hovořili už 22. února, dva dny před zahájením agrese. Běloruský ministr prý dal Reznikovovi své „slovo důstojníka“, že k žádné ofenzivě Ruské federace z území Běloruska nedojde. Jak se následně ukázalo, jeho slovo za moc nestálo.

„Byl to lhář,“ řekl Reznikov.

Tento telefonát nebyl jedinou výzvou ke kapitulaci, kterou agresoři učinili. Jak uvádí Washington Post, do Kyjeva volali krátce po zahájení invaze přímo Rusové.

Konkrétně Dmitrij Kozak, někdejší místopředseda ruské vlády, který nyní působí jako zástupce šéfa kanceláře Vladimira Putina.

Vytočil číslo kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Telefon zazvonil jednou, pak znovu. Andrij Jermak (vedoucí Zelenského kanceláře) odpověděl. Slyšel chraplavý hlas Dmitrije Kozaka, zástupce šéfa kremelské kanceláře, který se narodil na Ukrajině, ale už dlouho patří do Putinova nejbližšího okolí. Kozak prohlásil, že nastal čas, aby se Ukrajinci vzdali. Jermak Kozakovi vynadal a zavěsil,“ píše Washington Post.

Americký deník na základě více než stovky rozhovorů s klíčovými lidmi v ukrajinské administrativě zjistil, že Zelenskyj se nebránil scénáři, že by na svůj post rezignoval.

Chtěl mít ale záruky, že to skutečně válku ukončí a Rusové jeho odchodu nevyužijí k instalování prokremelské loutkové vlády.

„Nesnažím se udržet u moci. Pokud jde o to, abych odešel a zastavil krveprolití, pak jsem pro. Odejdu hned teď. Kvůli tomu jsem do politiky nešel. Odejdu, kdykoli řeknete, pokud to zastaví válku,“ měl Zelenskyj vysvětlovat západním představitelům.

Zelenského větu o tom, že „nepotřebuje odvoz, ale munici“, když mu Američané nabízeli bezpečnou evakuaci z Kyjeva, si dnes už pamatuje téměř každý. I když ukrajinský prezident věřil, že některým jeho spojencům skutečně záleží na jeho ochraně, obával se, že část Západu chce prostě konflikt ukončit co nejdříve, i za cenu toho, že se Ukrajina vzdá.

Dodávky munice, o kterou žádal, navíc ze začátku dost vázly. Zatímco ukrajinské síly u Kyjeva odrážely opakované pokusy o dobytí města, začaly jim docházet dělostřelecké granáty ze sovětské éry. Krizová situace nastala zhruba v polovině března.

„Protože Washington předpokládal, že Rusko ovládne Ukrajinu rychle, připravili američtí představitelé zásoby přenosných zbraní, jako jsou stingery a javeliny, které by mohl použít podzemní odboj, a nezaměřili se na velkou dělostřeleckou techniku a munici,“ píše deník.

Ve chvíli, kdy Ukrajinci překonali očekávání, bylo jasné, že bude potřeba vzniklý problém rychle vyřešit, odkazují se novináři na jednoho z vysokých představitelů Pentagonu.