Don je starý. Putin po operaci Kursk nikomu nevěří, moc svěřuje loajálním bodyguardům

Podle ruského webu Važnyje istorii to ukazuje, že Putin nevěří ruskému generálnímu štábu ani ruskému ministerstvu obrany, které by jinak měly mít na starosti vedení tamních bojů.

Přispěl k tomu také fakt, že náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov ignoroval varování o soustřeďování ukrajinských jednotek u hranice s Kurskou oblastí, za což ho Putin zpražil.

Važnyje istorii současně upozornily, že Putin upřednostňuje lidi ze svého okolí na úkor těch, kteří mají problematiku na starosti. Podle Institutu pro studium války posun Kremlu k lidem, jako je Ďumin, kterým Putin věří, a k dalším bezpečnostním představitelům spojeným s tajnými službami naznačuje, že právě tyto lidi vidí Kreml jako záruku bezpečnosti.

Važnyje istorii podotkly, že se Kreml stále více soustředí na udržení stability. Institut pro studium války upozornil, že se Putin snaží udržet pod svou kontrolou zejména armádní špičky, s čímž začal už od loňské vzpoury Jevgenije Prigožina a jeho Wagnerovy skupiny.

Ďumin, který má současně civilní funkci tajemníka Státní rady, sice působil i na ministerstvu obrany, ale rozhodnutí pověřit ho dozorem nad operací v Kurské oblasti nedává z personálního hlediska smysl, protože na ministerstvu by se našlo více schopnějších osob.

„Ukazuje to, že Putin nedůvěřuje generálnímu štábu a v krizové situaci se spoléhá pouze na někoho, kdo je mu osobně loajální,“ řekl Važnym istoriim zdroj obeznámený se situací.

Je ovšem otázkou, k čemu Ďuminův dozor povede. Nelze zapomínat na to, jak tragické následky mělo pro nacisty v lednu 1945 jmenování Heinricha Himmlera do čela půlmilionové skupiny armád Visla. Po několika fatálních selháních ho musel nahradit Gotthard Heinrici, který sovětský postup dokázal zpomalit.

Podobné kroky vytvářejí napětí v ruské mocenské struktuře a narušují vyvážení jednotlivých pilířů moci. Ďumin se tak ocitl ve střetu s ruskou vládou, je ve sporu s prvním tajemníkem vedoucího administrativy prezidenta Sergejem Kirilenkem. Na činnost Státní rady, jejímž tajemníkem je Ďumin, má dohlížet jedno z oddělení administrativy prezidenta, které vedl Kirijenkův muž.

Važnyje istorii upozorňují, že podobné příběhy se neodehrávají jen v armádní sféře. Bývalý Putinův pobočník Dmitrij Mironov je nyní zodpovědný za všechna jmenování klíčových kádrů. Posílení pozic bývalých Putinových osobních strážců je dlouho příčinnou konfliktů v systému ruské moci, protože vytlačují ty, kteří čekali na postup.

Web také s odkazem na své zdroje uvedl, že boj o moc probíhá i v tajné službě FSB. Podle nich letos skončí dlouholetý šéf FSB Alexandr Bortnikov. Nyní probíhá boj mezi jeho prvním tajemníkem Sergejem Koroljovevm a šéfem kontrarozvědky Vladislavem Menščikovem.

I když by logicky měl jeho místo zaujmout Koroljov, nemusí tomu tak být, uvedl novinář webu Agentura.ru Andrej Soldatov: „Koroljova navrhují na povýšení ze setrvačnosti, protože šéfové FSB pocházeli z ekonomického bloku. Nyní se však priority změnily - důležitost kontroly nad oligarchy pominula. Teď je klíčovou otázkou kontrola nad armádou a vojensko-průmyslovým komplexem a boj se sabotéry a teroristy, což je Menščikovův úkol. Proto má šanci.“

Jasné to však není, dodal Soldatov: „Protože se však o takových jmenováních rozhoduje v jedné hlavě (Putinově), snažit se je předvídat je nevděčný úkol.“

Změny také ukazuje oslabení bývalého tajemníka bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Ten sice svou pozici v čele FSB opustil už v roce 2008, ale zůstal mu ohromný vliv. V tajné službě působilo mnoho jeho lidí. Poté, co byl přesunut na pozici prezidentova poradce pro stavbu lodí, o vliv přišel .

Svůj post s největší pravděpodobností opustí jeden z klíčových generálů Patruševova týmu a celé FSB, šéf služby na ochranu ústavního pořádku Alexej Sedov, kterému letos bude 70 let. O jeho místo už začal boj.

Do čela oddělení, které má na starosti pronásledování opozice a vraždy Putinových politických odpůrců, by mohl nastoupit Ivan Tkačev, který stojí v čele oddělení K, jež se využívalo pro potíraní nežádoucích osob.

Za ním ovšem stojí šéf Rosněfti Igor Sečin, jehož vliv klesá stejně jako vliv dalších Putinových dlouholetých parťáků z KGB, kteří stojí v čele Rostěchu, Transněfti a Gazpromu. Vliv si udržuje jen Sergej Čemezov, stojící v čele Rostěchu, který je hlavním výrobcem zbraní.

Važnyje istrorii varují, že rozvrat mocenské struktury hrozí chaosem: „Za 25 let neomezené moci Vladimir Putin zničil všechny instituce, které v rozvinutých zemích zajišťují stabilitu státního zřízení - spravedlivé volby, nezávislé soudy, svobodná média. Skutečná moc v Rusku patří několika klanům přátel a kolegů Putina, kteří po mnoho let hráli roli vrchního vedení a řešili spory mezi vůdci klanů.“

Ve skutečnosti jde o mafiánský systém, upozornil jeden ze zdrojů Važnych istorií: „Tam, kde jsou státní instituce slabé, se objevuje mafie a o všem rozhoduje kápo.“ Web upozorňuje, že tento systém může fungovat ve střednědobém horizontu, ne však dlouhodobě: „Za krize se zranitelnost takové struktury stává zřejmou - vůdci klanů stárnou a slábnou, což zvyšuje konkurenci a zesiluje konflikty. Za starých časů by je nejvyšší kápo srovnal, ale don (Vladimir) je starý, nikomu nevěří a je pohlcen jednou válkou, která dávno neprobíhá podle jeho scénáře.“

Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti postoupily u Višněvky vzdálené 14 km od hranice Ruska s Ukrajinou, což potvrdily geolokované záběry. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské letectvo a dělostřelectvo zasáhly ukrajinské síly působící u Višněvky, což je další důkaz toho, že tam Ukrajinci působí.

Pod ruského kanálu Rybar, jenž se věnuje dění na frontě, Ukrajinci postoupili i u obce Russkoje Porečnoje severovýchodně od Sudži, které leží 17 km od hranice, i východně od obce Agronom, nacházející se východně od Sudži, 15 km od hranic.

Ruské ministerstvo obrany též oznámilo, že odrazilo ukrajinskou průzkumnou a diverzní skupinu u Skyrelevky severovýchodně od Koreněva, 22 km od hranice. Další zdroje potvrzují boje u Koreněva, Olgovky a Sudži i Martynovky.