Američané ohlásili dohodu o Černém moři, Rusové to vidí jinak

Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že bude pokračovat v usnadňování rozhovorů na obou stranách ve snaze dosáhnout udržitelného míru, píše Reuters. V prohlášení je mimo jiné uvedeno, že Washington pomůže obnovit přístup Ruska na světový trh pro vývoz zemědělských produktů a hnojiv.

Rusko platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři ale podle agentury TASS podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucím zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Rusko požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s válkou na Ukrajině vyloučeny.

Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Americký prezident Donald Trump nicméně označil dosažení dohod za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“. Spojeným státům se podle něj nadále daří vést obšírné rozhovory s Ruskem i s Ukrajinou.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě. Pokud ho Rusko poruší, bude od amerického prezidenta Donalda Trumpa chtít další zbraně pro Ukrajinu a nové sankce proti Rusku.

„Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na prezidenta Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz – pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj podle webu listu Ukrajinska pravda.

Nová dohoda by mohla být potenciálním odrazovým můstkem k trvalému příměří na Ukrajině. Stále pokračující jednání, která střídavě probíhají mezi USA, Ruskem a Ukrajinou, by teď měla směřovat k 30dennímu příměří, během něhož by se měly dojednat podmínky ukončení tři roky trvajícího konfliktu. Zatím se ale jakýkoli náznak dohody vyznačuje tím, že jej jedna ze tří stran – nejčastěji ta ruská – téměř okamžitě zpochybní.

Obilná dohoda platila od léta 2022 do roku 2023 a vytvořila bezpečný koridor pro vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. V červenci 2023 Rusko od dohody odstoupilo. Problémem v tu dobu byly především sankce, které na Rusko uvalila řada zemí kvůli jeho agresi na Ukrajině.

Ještě v úterý ráno ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko je ochotno uzavřít novou dohodu o bezpečnosti lodní dopravy v Černém moři, pouze pokud Spojené státy nařídí Zelenskému, aby ji respektoval. Podle Reuters dále uvedl, že slovům ukrajinského prezidenta se nedá věřit, konkrétní ale nebyl.

„Washington chápe, že pouze on může dosáhnout pozitivních výsledků v zastavení teroristických útoků, zastavení ostřelování civilní infrastruktury a energetické infrastruktury, která není spojena s vojensko-průmyslovým komplexem,“ řekl.

Lavrov to uvedl den poté, co ruské síly zaútočily na ukrajinské město Sumy. Útok si vyžádal 65 zraněných, mezi nimiž je 14 dětí. Útok vedený drony a raketami poškodil mimo jiné tamní školu, nemocnici a několik vícepatrových obytných budov.