Demonstrovaly drony nad Kremlem ukrajinskou sílu, nebo šlo o zinscenovanou akci Rusů?

Náměstek ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv okamžitě uvedl, že nastal čas fyzicky zlikvidovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho kliku.

Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin zase volal po nasazení zbraní schopných zastavit a zničit teroristický kyjevský režim.

Rusové na údajný útok ukrajinských dronů nad Kremlem reagovali tím, že v noci na čtvrtek vyslali drony na Kyjev a Oděsu.

Na dronech Šáhid 136/131 označovaných v Rusku jako Geraň byly načmárané nápisy Za Kreml a Za Moskvu, přičemž první písmeno Z bylo v latince a stalo se symbolem ruské „speciální vojenské operace“, jak Kreml nazývá útočnou válku na Ukrajině.

To, že byly drony nad Kremlem vyslány Ukrajinci, zpochybňuje Institut pro studium války (ISW).

„Je mimořádně nepravděpodobné, že by mohly dva drony proniknout mnohovrstevnou protivzdušnou obranou a být sestřeleny (nebo samy vybuchnout) přímo nad Kremlem způsobem, že to nabídne působivý obrázek pěkně zachycený kamerami,“ uvedl ISW.

Podobně se vyjádřil na Twitteru i v Německu žijící expert na východní Evropu Sergej Sumlenny.

„Objevilo se několik videí z CCTV kamer v barvě ve vysoké kvalitě. Všechny CCTV kamery kolem Kremlu jsou zcela pod kontrolou Kremlu. Nikdo z nich nemůže nechat nic uniknout bez souhlasu,“ uvedl Sumlenny.

Západní analytici také uváděli, že ruská reakce byla koordinovaná. O explozích nad Kremlem se neobjevily žádné zprávy, dokud o nich Kreml sám neinformoval. Neobjevily se ani amatérské záběry nebo zmínky o výbuších na sociálních sítích.

Okamžitě po informaci o sestřelení dronů ale Moskva oznámila, že šlo o útok na Kreml a Putina, začalo trestní stíhání a současně se hned objevila informace, že se zakážou lety dronů nad Moskvou a povoleny budou jen ty potřebné pro stát.

„Kreml hned radostně po pár hodinách potvrdil útok, i když se nic takového v Rusku dosud neoznamovalo,“ napsal Sumlenny a připomněl, že Rusové obvykle připouštěli ukrajinské útoky s nechutí a se zpožděním.

Podotkl také, že vlajková loď Moskva se potopila kvůli bouři a na ruské základně hořelo kvůli odhození nedopalku. I v případě aktuálních požárů ropných zásobníků je útok dronu většinou potvrzován až se zpožděním.

„Minulý týden se objevily spekulace, že Ukrajinci zkusí zabít Putina za pomoci dronu. Šířil je Ukrajinec blízký instituci se zvláštní reputací, z dnešní perspektivy to vypadá jako příprava mediálního prostoru,“ dodal Sumlenny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté popřel zapojení Kyjeva: „Neútočíme na Putina nebo na Moskvu, bojujeme na našem území.“

To druhé pravda není, Rusko čelilo řadě útoků zejména na svá ropná zařízení a základny dálkového letectva, které vypalují na Ukrajinu střely s plochou dráhou letu. K útokům se však Kyjev nikdy nepřihlásil.

O útok na Putina však rozhodně nešlo. „Chodí do Kremlu jen vzácně, natož aby tam zůstával přes noc,“ uvedl expert na Rusko Mark Galeotti. Potvrdil to navíc i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, když uvedl, že ruský prezident v době útoku v Kremlu nebyl.

„Ukrajinci pečlivě trasují pohyby Putina. Věděli, že v tu dobu nebyl v Kremlu. Rusko to mohlo vyfabrikovat a použít jako záminku k útoku na Zelenského, o což se pokusilo i v minulosti,“ uvedl bývalý příslušník CIA a tajemník amerického ministra vnitra Mick Mulroy pro list The Guardian.

Pochybnosti dali opatrně najevo i ruští vojenští analytici, zpravodajové a bloggeři, i když většina z nich vyzývala k tvrdšímu postupu. Kanal Rybar o útoku jen suše informoval.

„Když se dříve mluvilo o útocích na ústředí, napsal jsem: ‚Počkejme na útok na Kreml.‘ Dočkali jsme se. Nyní je samozřejmě nutné zahájit trestní stíhání. A kvůli terorismu a faktu, že šlo o pokus o útok na vrchního velitele,“ napsal vojenský zpravodaj Komsomolské pravdy Aleksandr Koc.

Podle něj sice je potřeba útočit na Ukrajince, ale až ve vhodnou dobu. „Nevidím velký smysl v tom, abychom právě teď bombardovali Bankovní ulici (sídlo ukrajinského prezidenta – pozn. red.),“ uvedl. Trestní stíhání navíc považuje za zbytečné.

Kanál dalšího válečného zpravodaje Nikity Poddubného pak uvádí: „To nebyl žádný teroristický útok. Nepřítel s námi prostě bojuje.“ Poddubnyj současně zmínil symbolický význam útoku na Kreml.

Ani zkušený ruský vojenský reportér Aleksandr Sladkov si nebyl zcela jist, o co šlo, i když uvádí, že jsou svědkové, kteří slyšeli exploze u Kremlu.

Připomněl v této souvislosti rok 1987, kdy na Rudém náměstí přistál se sportovním letadlem Němec Matthias Rust, aniž by zareagovala ruská protivzdušná obrana.

Dodal, že někdo to bral jako vtip a jiní jako tragédii, ale zmínil, že o pár let později se rozpadl Sovětský svaz.

Naznačil tím možnost, že existuje i třetí možnost vedle ukrajinského útoku a vyfabrikované akce; tzn., že to podnikl někdo z frajeřiny. Tomu by nasvědčovalo i rozhodnutí moskevské radnice zakázat lety dronů nad metropolí.

Ukrajina však má prostředky, aby takový útok podnikla, připomněl Davis Cenciotti z blogu Aviationist.

„I když Ukrajina nepotvrdila, že její síly podnikly tyto útoky, myslím si, že ruské útoky z loňska potvrdily, že Rusové mají schopnost provádět takovéto útoky za hranicí Ukrajiny. Moskva je vzdálená asi 450 kilometrů od hranice, a přitom u ní spadl u zařízení Gazpromu v obci Kolomna ukrajinský dron UJ-22. Dron spadl i u Kirejevsku asi 400 kilometrů od hranic,“ uvedl Cenciotti.

Opakovaně Ukrajinci útočili upravenými sovětskými drony Tu-141 Striž na základny ruského dálkového letectva, ať už to byla Kaluga, Rjazaň, nebo Saratov.

„Jestliže bychom předpokládali, že to byl ukrajinský útok, šlo by o demonstraci jejich schopností a vyjádření: ‚Nemyslete si, že je Moskva bezpečná,‘“ uvedl Mark Galeotti.

Ruská reakce však působí spíš jako snaha vybičovat národ k větší podpoře války, což naznačil i Zelenskyj, který o Putinovi řekl:

„Je to prosté, Rusko nevítězí a on nedokáže dál motivovat společnost. Nemůže dál jen posílat vojáky na smrt, potřebuje něco, co by motivovalo jeho lid.“

Akce může podpořit i pokračující skrytou mobilizaci. „Kreml může použít útok pro zdůvodnění dalšího rušení nebo omezení oslav 9. května,“ podotkl Sumlenny.

Rusko už v oblastech u hranic s Ukrajinou na Krymu tyto oslavy zrušilo. Ve vyjádření Kremlu se navíc objevila zmínka, že jde o narušení oslav vítězství, na které mají přijet i zahraniční hosté.

Sumlenny uzavřel: „Je jasné, že Kreml chce, abychom si mysleli, že to byli Ukrajinci. V mnoha dalších případech přitom sáhli k nestoudným lžím, jen aby nepotvrdili ukrajinské útoky. To jsou jediná fakta.“